Trh s dluhopisy zemí na evropských periferiích nabídne investorům výrazné zisky, pokud lídři EU posílí mandát záchranného fondu, uvedl Luca Jellinek, šéf úrokové strategie francouzské banky . Podle Jellinka se zástupci Evropské unie na březnovém summitu dohodnou, že Evropský fond finanční stability (EFSF) bude nakupovat dluhopisy Řecka, Irska, Portugalska a Španělska, z čehož bude mít největší prospěch právě Řecko, které je stále považováno za nejproblémovější článek eurozóny.
Spekulace, že by eurozóna umožnila přímý nákup dluhopisů ohrožených zemí, zpětný odkup dluhu nebo polevila ve výši úroků, se již začaly odrážet ve výši řeckých výnosů – riziková prémie, kterou investoři požadují při nákupu řeckého dluhu namísto bezpečného německého bundu, se od svého vrcholu na začátku ledna (974 bazických bodů) snížila o 2 procenta. V případě, že lídři EU skutečně záchranný fond rozšíří, investorské vnímání rizika spojeného s koupí řeckého dluhu značně poleví a řecký spread se může do března příštího roku postupně zúžit až na 400 bazických bodů, předpovídá Jellinek. Na takové úrovni se řecké výnosy pohybovaly naposledy v dubnu roku 2010, tedy zhruba měsíc předtím, než musela Unie přistoupit k záchraně řeckých financí.
„Diskutuje se řada opatření ohledně více proaktivního a flexibilního užití EFSF. Hlavním scénářem podle mě je ten, kdy převáží rozumný přístup a ke konci roku se spready výrazně zúží z nynějších úrovní,“ říká Jellinek. Jeho sázka na „rozumnost“ je přitom v rozporu s názorem některých investorů a ekonomů, kteří naopak věří v nevyhnutelnost dluhové restrukturalizace v některých zemích. Podle Roberta Talbuta, který prostřednictvím Royal London Asset Management spravuje zhruba 64 miliard dolarů, dojde k restrukturalizaci řeckého, a možná irského dluhu. „Základním problémem je asymetrie v ekonomické výkonnosti, kterou je třeba řešit,“ argumentuje Talbut.
Vyústění problémů evropské dluhové krize bude záležet na míře kompromisu mezi hlavami států EU, které by měly do konce března přijít s řešením označovaným jako „komplexní plán“. V rámci snah o „zefektivnění“ záchranného fondu nyní hledají cesty, jak z něj uvolnit co nejvíce prostředků – objem záruk připadajících na eurozónu je stanoven na 440 mld. EUR, s ohledem na podmínky udržení nejvyššího ratingového hodnocení fondu AAA je však aktuální krytá efektivní úvěrová kapacita jen zhruba 250 miliard eur.
Evropský fond finanční stability vznikl v květnu loňského roku poté, co k uklidnění trhů nepomohla ani finanční záchrana Řecka. Jako první čerpalo z fondu Irsko na konci listopadu. O posílení EFSF se mělo jednat již na summitu v Bruselu minulý týden, politici však nenaznačili žádný pokrok v jednání. „V nejbližší době budou spready na periferiích pravděpodobně velmi kolísat, jelikož politická shoda se neřídí rozvrhem, ale může nastat kdykoli. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu však dojde k zúžení spreadů za předpokladu, že role EFSF se změní z držitele nelikvidních pohledávek na instituci omezující tuto nelikviditu prostřednictvím nerepresivních půjček a přímých nákupů periferních dluhopisů, aby nedocházelo k „odstřižení“ země z trhu,“ dodává Jellinek.
Výši jednotlivých spreadů v březnu příštího roku Jellinek odhaduje na 400 b.p. u Řecka, 70 b.p. u Španělska (oproti 206 b.p. včera), u Irska pak zhruba na 330 bazických doů a 220 b.p. u Portugalska (oproti 567 resp. 398 b.p. ve včerejším obchodování).
(Zdroj: Bloomberg, FT)