Aktualizováno Průmyslová výroba se v prosinci loňského roku v eurozóně i v EU meziměsíčně propadla o 0,1 procenta. Meziročně vzrostla o osm procent v zemích platících evropskou jednotnou měnou a v celé evropské sedmadvacítce o 7,7 procenta. Novináře o tom dnes informoval Eurostat.
Prosincový výsledek byl navzdory propadu o něco lepší, než očekávali analytici, kteří předpokládali propad o 0,2 procenta. "Je evidentní, že průmyslová výroba byla v mnoha evropských zemích zasažena velmi nepříznivým počasím. To se týká i Německa, kde výroba stagnovala," řekl agentuře Reuters Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight.
Podle Bena Maye z Capital Economics ovšem ani prosincový záporný výsledek nijak nenarušuje přesvědčení, že právě průmysl stojí ze značné části za současným oživením v eurozóně. "Ve srovnání s předchozím čtvrtletím výroba v eurozóně ve 4. čtvrtletí vzrostla o 1,6 procenta, ve 3. čtvrtletí to přitom bylo 1,1 procenta. To nás vede k domněnce, že průmysl přidá k růstu HDP o 0,1 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí," uvedl.
Za celý loňský rok průmyslová výroba v eurozóně vzrostla v průměru o 7,1 procenta a v celé unii o 6,7 procenta a značně tak přispěla k hospodářskému oživení po největší krizi od 30. let minulého století.
Evropský průmysl se nicméně stále nenachází na předkrizových úrovních. Největšího výkonu přitom dosahoval v období kolem pádu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008. Ten je označován za oficiální začátek globální hospodářské a finanční krize.
Řada členských států v loňském roce ovšem zaznamenala i dvouciferný růst průmyslu. V meziročním srovnání v prosinci rostla nejvíce v Estonsku (38,4 procenta), Irsku (16,9 procenta), Lotyšsku (15,7 procenta), Litvě (14,2 procenta) a zejména v Německu (11,2 procenta), které má největší podíl na současném hospodářském růstu v EU.