Index cen průmyslových výrobců se v lednu zvýšil o 1,4 procenta po jednoprocentním růstu v předchozím měsíci. Meziročně jsou ceny výš o 4,6 procenta, což znamená nejvyšší tempo růstu za posledních 28 měsíců. V prosinci činil meziroční růst 3,7 procenta.
Hlavními zdroji výrobní inflace zůstávají energie a potraviny. Ceny ropy i uhlí se na světových trzích v lednu zvyšovaly, což se promítalo i do produkčních cen. Rafinérská produkce a koks vykázaly meziměsíční růst cen o 3,3 procenta. To znamená stále značný příspěvek k růstu indexu, i když v předchozím měsíci to bylo ještě více, 9,3 procenta. Dražší energie i další komodity se začaly více projevovat i na cenách chemické produkce, které stouply o 4,2 procenta. Kurz české koruny začátkem roku rychle posiloval a pomohl tak tlumit vliv dražších komodit; bez silné koruny by nákladový šok pro českou ekonomiku byl ještě větší.
Ceny potravin pokračují v růstu a v lednu ještě zrychlily. Meziměsíční růst dosáhl 1,7 procenta, což je nejvíce za tři roky. Neustálý růst cen zemědělských výrobců ukazuje, že potraviny budou důležitým zdrojem inflace i nadále. V lednu se výrobní ceny v zemědělství zvýšily o 3,6 procenta především kvůli olejninám, obilovinám a zelenině. Meziroční inflace v zemědělských cenách dosahovala 23 procent, což je nepatrně méně oproti prosincové hodnotě.
Ceny elektřiny se obvykle upravují jednou ročně, a to v lednu. Letos se zvýšily o 3,9 procenta, což také významně přispělo ke zvýšení celkového indexu. Podobné je to s cenami vody nebo plynu. Voda v lednu zdražila o 6,1 procenta.
Výrobní ceny ukazují, že vnější rizika pro spotřebitelskou inflaci pokračují. Vzhledem ke stále slabé domácí poptávce ale není přenos do spotřebitelských cen tak silný a signál o růstu inflačních očekávání zatím nepřichází. Dnešní data tak nepokládáme za důvod pro reakci měnové politiky.