Řecká ekonomika se loni propadla o 4,5 procenta, o něco více, než se čekalo, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. V posledním čtvrtletí se meziroční pokles hrubého domácího produktu prohloubil na 6,6 procenta (konsensus -4,9 %) a v letošním roce se čeká třetí rok poklesu po sobě. Ekonomiku sráží dluhová krize, kvůli níž musela vláda prudce omezit veřejné výdaje, platy ve státním sektoru a důchody a zvýšit daně.
V roce 2009 klesl řecký HDP o dvě procenta a loni se Řecku na rozdíl od ostatních zemí eurozóny oživení vyhnulo, protože země musela nastartovat razantní úsporná opatření, aby snížila obří rozpočtové deficity. Vláda s nimi začala už počátkem roku a v květnu je rozšířila v rámci dohody o finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč).
Meziroční pokles ve čtvrtém čtvrtletí byl loni za celý rok nejhlubší a následoval po snížení o 5,7 procenta ve třetím čtvrtletí (revidováno z -4,6 %). Proti předešlému čtvrtletí se HDP snížil o 1,4 procenta, což byl naopak nejmírnější pokles loňského roku, i když byl horší, než čekali ekonomové.
Řecká centrální banka dnes předpověděla, že letos ekonomika ztratí další nejméně tři procenta. Řecko se s ročním HDP 230 miliard eur podílí na ekonomice eurozóny asi 2,5 procenta.
Míra nezaměstnanosti se na konci roku blížila 14 procentům a centrální banka letos předpokládá její další vzestup. Pokračující hospodářský propad však povede do konce roku k výraznému poklesu inflace spotřebitelských cen na zhruba 2,2 procenta z nynějších 5,2 procenta a jádrová inflace bez cen potravin a energie sestoupí pod jedno procento.
Loni inflace v Řecku vzrostla v důsledku zvýšení daně z přidané hodnoty. Vysoká inflace srazila reálné mzdy o devět procent a letos centrální banka čeká další pokles mezd o pět procent.