Poslední data o inflaci v zemích Visegrádské čtyřky zamíchala kartami měnové politiky – zatímco Polsko bude pravděpodobně pokračovat v jejím utahování, relativně nižší inflace v Maďarsku a České republice povede k prodloužení holubičího trendu v uvažování tamních centrálních bankéřů, shodují se ve výhledu pro měnovou politiku v regionu analytici italské a amerických bank a .
„Data o lednové inflaci ovlivní rozhodnutí všech tří centrálních bank,“ uvádí ekonom Gillian Edgeworth z . „Holubi pravděpodobně získají převahu a ponechají tak sazby na stávající úrovni v České republice a Maďarsku, zatímco vývoj polské inflace „významně zvyšuje šanci na zvýšení sazeb na březnovém zasedání měnového výboru,“ říká Edgeworth.
Maďarsko, v rámci boje s nejvyšší inflací v regionu, přistoupilo (v druhém kole hlasování) k prvnímu navýšení sazeb v listopadu loňského roku a to o 0,75 procenta na 6 %, Polsko následovalo v lednu zvýšením klíčové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. ČNB stále drží sazby na rekordním minimu 0,75 %.
Inflace v Maďarsku v lednu poprvé od srpna loňského roku zpomalila, zatímco spotřebitelské ceny v Polsku rostly za stejné období nejrychleji za posledních jednadvacet měsíců. Růst českých spotřebitelských cen v lednu nečekaně v meziročním měřítku zpomalil, což na tuzemském trhu utlumilo spekulace o zvyšování sazeb, které se rozvířily po zveřejnění těsného poměru sil při posledním hlasování o sazbách (ze sedmičlenné bankovní rady se čtyři bankéři vyjádřili pro ponechání sazeb na současné úrovni). „Jak celková inflace, tak ukazatele cenové stability sledované centrální bankou leží pod inflačním cílem (2 procenta),“ komentoval data David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.
Index spotřebitelských cen v lednu v ČR stoupl o 0,7 procenta, meziroční inflace však zpomalila na 1,7 z 2,3 procenta. Inflace v cenách průmyslových výrobců sice vzrostla nad očekávání, vzhledem ke stále slabé domácí poptávce ale není přenos do spotřebitelských cen tak silný a signál o růstu inflačních očekávání zatím nepřichází; data o cenách výrobců tak nepokládáme za důvod pro reakci měnové politiky, uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. „V několika příštích měsících je nepravděpodobné, že by převážili jestřábi, říká Pasquale Diana z .
Inflace v Maďarsku zpomalila na 4 z prosincových 4,7 %, navzdory rychlému růstu cen energií a potravin. Inflace se tak sice vyvíjí stále nad inflačním cílem (3 %), podle ekonomů oslovených agenturou Bloomberg ale centrální banka s dalším zvýšením vyčká. „Nižší inflace v lednu uklidní centrální bankéře, kteří se obávali rychlého růstu indexu spotřebitelských cen,“ uvedl Piotr Kalisz z varšavské .
Lednová inflace v Polsku naopak výrazně zrychlila na 3,8 procenta z prosincových 3,1 %. „Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb již v březnu se po zprávě o inflaci významně zvýšila,“ míní hlavní ekonomka Bank Maja Goettig.
Měnový výbor maďarské centrální banky zasedne k dalšímu rozhodnutí o sazbách 21. února, polští centrální bankéři zváží změnu stávajících sazeb během prvních dvou březnových dní a bankovní rada ČNB se znovu setká za stejným účelem 24. března.
(Zdroj: Bloomberg)