Jen málo komodit odolává efektu čínského boomu – tlaku na zvyšování cen vyvolanému nezkrotnou poptávkou nejdynamičtější z velkých ekonomik světa. Jednou takovou komoditou je káva, které příliš mnoho Číňanů neholduje. K dalším patří pšenice. Země středu je s 18 % světové sklizně největší producent a zůstává z větší části soběstačná. Současné vyšší ceny mají na svědomí rostoucí spotřeba a potíže se zásobováním v jiných částech světa.
Jenže možná ne nadlouho. Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) minulý týden varovala, že sucho v rozsáhlém obilném pásu Číny by mohlo zpustošit červnovou žeň. Země by tak dodatečnou pšenici musela dokupovat na světových trzích. To by podle analytiků (335,4 GBp, 1,02%) Capital mohlo zcela změnit situaci.
Zpráva FAO informuje o nedostatečných srážkách v osmi regionech. Podle místních meteorologických ústavů hrozí v provincii Šandong nejhorší sucha za posledních 200 let. To může být trochu přitažené za vlasy, ale i tak nepřízeň počasí ohrožuje čtvrtinu pšenicí oseté plochy.
Nejhorší scénář se nakonec naplnit nemusí, pokud začne alespoň trochu pršet. Vláda už slíbila dotace na studny a zavlažovací systémy. Týmy zabývající se „úpravou počasí“, které podle všeho pomohly projasnit oblohu nad olympijským Pekingem, už pracují na ostřelování mraků chemickými náboji, jež mají pomoci přivolat déšť.
Čína má také řádně nakřečkováno – podle amerického ministerstva zemědělství od poslední krize v roce 2008 shromáždila ve skladech 60 mil. tun pšenice. Jenže tu bude chtít čerpat jen v nouzi nejvyšší, obzvlášť po ruském zákazu exportu a povodních v Austrálii, které zapříčinily dramatický nárůst cen.
Mezinárodní rada pro obiloviny odhaduje, že letos se vypěstuje a sklidí 647 mil. tun pšenice, což je o dost méně než před dvěma lety. Pokud se do hry vloží Čína, mohli by další dovozci v panice začít hromadit vyšší zásoby a vývozci zas uvalit další embarga. Jinými slovy, mračna se už stahují, jen ne ta správná.