Globální ekonomické nerovnováhy se zvyšují a bez změn ekonomické politiky největších zemí světa se budou dál prohlubovat. Ve zprávě pro nadcházející schůzku ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny nejvýznamnějších zemí světa G20 to uvedl Mezinárodní měnový fond. Globální nerovnováhy budou hlavním tématem pátečních a sobotních jednání finančních činitelů skupiny, které letos předsedá Francie.
MMF ve zprávě, kterou získala agentura Reuters, uvedl, že oživování světové ekonomiky z globální recese má nyní dvourychlostní charakter. Zatímco vyspělé země oživují stále ještě pomalu, rozvojovým ekonomikám jako Číně, kterou předešlá krize příliš nezasáhla, naopak už hrozí přehřívání.
Nerovnoměrný růst je podle fondu velkým problémem pro ekonomickou politiku. První náměstek výkonného ředitele fondu John Lipsky na dnešním setkání náměstků ministrů financí G20 upozornil, že pokud se ekonomická politika v jednotlivých zemích nezmění, povede to k dalšímu prohloubení nerovnováh.
Schůzka finančních činitelů G20 má zejména řešit otázku, jak vlastně měřit, jak jednotlivé země ke globálním nerovnováhám přispívají. S dohodou na určení konkrétních ekonomických ukazatelů se však zatím kvůli odporu některých zemí v čele s Německem a Čínou nepočítá. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová dnes prohlásila, že za velký pokrok by považovala principiální shodu na tom, které indikátory k měření nerovnováh použít.
"Některé země nechtějí být kritizovány za to, že uskutečňují takovou či onakou politiku," řekla Lagardeová na konferenci Institutu mezinárodních financí (IIF). "Velký krok kupředu uděláme už tím, když se v principu dohodneme na prvcích, které umožní měření nerovnováh," dodala.
Podle některých delegátů schůzky G20 však je tento cíl nereálný, byť už znamená ústup od původního ambiciózního předsednického programu Francie. Čína a Německo odmítají do sledovaných indikátorů zařadit obchodní a platební bilanci, protože nechtějí být v budoucnu pranýřovány za své obrovské přebytky, řekli nejmenovaní delegáti agentuře Reuters.
Shoda je zatím na indikátorech deficitu veřejných financí a státního dluhu. Vedle platební bilance však spory vyvolává snaha zařadit sem i ukazatel reálného směnného kurzu a úrovně devizových rezerv, což by bylo velmi nepříjemné pro Čínu. Podle jednoho delegáta zřejmě dohoda na indikátor nebude na stole do dubna, jak chtějí Spojené státy a MMF, a realističtějším termínem bude další ministerská schůzka v říjnu.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy označil před měsícem za priority francouzského předsednictví G20 vedle vypracování mechanismu měření globálních nerovnováh zejména regulaci rostoucích cen potravin a energetických komodit. Dalším tématem má být reforma mezinárodního měnového systému, což v Sarkozyho očích znamená zejména snížení vlivu amerického dolaru.
MMF ve zprávě pro schůzku G20 vyzval k úpravám a změnám ekonomické politiky Spojené státy a eurozónu. Zatímco Americe hrozí kvůli rekordním rozpočtovým deficitům růst úroků z dluhopisů s potenciálně drastickými důsledky, eurozóna by měla podniknout komplexní kroky k řešení pokračující dluhové krize oslabených členských zemí.
MMF doporučil Spojeným státům jednak důrazněji pokročit ve střednědobé konsolidaci veřejných financí, ale také přiškrtit výdaje už v letošním rozpočtu hlouběji, než jak to navrhuje vláda prezidenta Baracka Obamy. "Vzhledem k rozsahu úkolu by pomohlo, kdyby se tento rozpočet (letošního roku do konce září) zaměřil na hlubší fiskální konsolidaci," řekl novinářům mluvčí MMF David Hawley. MMF se tak postavil na stranu republikánů, kteří už v tomto fiskálním roce požadují mnohem hlubší škrty, zatímco Obama říká, že výraznější restrikce by ohrozily ekonomické oživení.
K eurozóně fond uvedl, že napětí v okrajových zemích představuje "významné riziko pro oživení v tomto regionu a možná i za jeho hranicemi". Vyzval evropské politiky, aby ke krizi zaujali "komplexnější postoj". "Bude to vyžadovat rozhodné a urychlené kroky," uvedl MMF ve zprávě. Dodal, že dosavadní obrana před státními bankroty ve formě aktivit Evropské centrální banky na trhu dluhopisů a existence Evropského fondu finanční stability (EFSF) je nedostatečná.