Páteční parlamentní volby budou pro Irsko jedním z klíčových okamžiků od vzniku státu před 90 lety. Shoduje se na tom většina komentářů irských médií k předčasným volbám vyvolaných důsledky finanční krize, která je také hlavním tématem hlasování. Přesto je výsledek předem překvapivě jasný - panuje takřka jednohlasná shoda, že dosavadní vládní strana Fianna Fáil dostane bezprecedentní výprask, vyhraje její tradiční rival Fine Gael a premiérem bude její šéf Enda Kenny.
"Pátek bude jedním z nejdůležitějších dní od založení státu," napsal dnes v redakčním komentáři list Irish Examiner. The Irish Times zdůrazňují, že "během historie irského státu se ještě nehlasovalo za tak špatných ekonomických podmínek".
Irská ekonomika byla od začátku svého vzestupu v polovině 90. let označována za "keltského tygra" a dávána za vzor ostatním evropským zemím. Nyní se ale vzpamatovává - stejně jako voliči - ze šoku po zhroucení domácích bank, nárůstu státního dluhu, rozpočtových škrtů, vzestupu nezaměstnanosti a znovu čelí stejně jako v minulosti vlně vystěhovalectví. "Nikdo z voličů si při minulých volbách v roce 2007 nedokázal představit, co bude následovat... Za necelé čtyři roky se ohromný boom, který někomu připadal jako sen, proměnil po zhroucení bank v noční můru, která vyústila v růst nezaměstnanosti, pokles životní úrovně a ztrátu naděje a vyhlídek pro generaci mladých lidí," píší The Irish Times.
Na rozdíl od Řecka růst rozpočtového deficitu, který nyní tvoří asi třetinu hrubého domácího produktu, nesouvisel se státními výdaji. The Irish Times zdůrazňují, že ekonomický boom byl zčásti bublinou na trhu nemovitostí živenou z úvěrů. Tuto bublinu symbolizují "města duchů", tedy nové stavby, které se již nestačily dokončit nebo nemají nájemníky. Britský The Guardian píše, že "ohromující dluhy z velké části za sebou nechaly spekulacemi opilé banky a developeři, za které se zaručil stát".
Na každý pád odpovědnost přisuzují voliči dosud vládní straně Fianna Fáil, která je dominantní silou v Irsku od vzniku země a od roku 1932 v každých volbách získala nejvíce křesel v parlamentu se 166 poslanci. Nyní však průzkum za průzkumem ukazuje, že skončí až na třetím místě za Fine Gael a labouristy.
Podle poslední ankety bude Fine Gael volit asi 40 procent Irů, zatímco labouristy 17 procent a Fianna Fáil 15 procent. Levicoví nacionalisté ze Sinn Fein mají podporu deseti procent a nezávislí 14 procent. Podle místních komentátorů je otevřená jen otázka, zda Fine Gael získá tolik křesel, aby sestavila vládu sama, nebo vytvoří koalici s labouristy.
Fianna Fáil i Fine Gael jsou v zásadě středové strany, když Fine Gael směřuje mírně doprava. Přesto v posledních dvou desetiletích Fine Gael vytvořila dvakrát koaliční vládu se spíše levicovými labouristy.
Tentokrát se vzhledem k velké nespokojenosti voličů dávají velké šance řadě nezávislých kandidátů. Je proto možné, že Fine Gael bude chtít sestavit vládu za podpory několika z nich.
Nicméně taková vláda by byla poměrně nestabilní a pravděpodobnější se zdá koalice s labouristy. Ti byli ještě na podzim v čele průzkumů a jejich šéf Eamon Gilmore nejoblíbenějším politikem, ale od začátku kampaně stále více ztráceli. Těsně před volbami již Gilmore jen vyzýval voliče k hlasování pro jeho stranu, aby mohla vytvořit v koalici protiváhu k Fine Gael.
Takřka s určitostí se premiérem stane devětapadesátiletý bývalý učitel Enda Kenny. V minulosti byl kritizován za nevýraznost a neobratnost - do té míry, že před necelým rokem čelil vnitrostranické vzpouře. Jeho klidný, i když trochu nudný projev, ale zřejmě voliče oslovil víc, než ohnivě kritická vystoupení Eamona Gilmorea.
V čele Fianna Fáil je po odstoupení dosavadního premiéra Briana Cowena, který již nekandiduje, bývalý ministr zahraničí Micheál Martin. I když je nejpopulárnějším politikem v zemi, stigma na jeho straně je v očích voličů tak velké, že není s to zvrátit pochmurné volební vyhlídky Fianna Fáil. Poškodilo jí nejen to, že nedokázala zvládnout finanční krizi a vyhnout se nepopulárnímu záchrannému balíku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Ukázalo se také, že měla blízko k bankám a developerským firmám, které byly jejími sponzory - podle kritiků výměnou za deregulaci trhu a shovívavost k hrozícím rizikům realitní bubliny, která stáhla irskou ekonomiku ke dnu.
Ať bude výsledek voleb jakýkoli, komentátoři se shodují, že nová vláda nebude mít tradiční období hájení. A mnoho lidí si také nemyslí, že bude moci něčeho rychle dosáhnout a odchází ze země. Podle odhadů irského Institutu pro ekonomický a sociální výzkum odejde v období mezi dubnem 2010 a dubnem 2012 z Irska na 100.000 především mladých lidí - hlavně do Kanady, Austrálie a na Nový Zéland.
Volit se začne v pátek v 08:00 a volební místnosti se uzavřou ve 23:00 SEČ. Hlasy se začnou počítat v sobotu ráno, kdy se také začnou objevovat první odhady výsledků. Vládu nový parlament zvolí při první schůzi 9. března.