Česká ekonomika v závěru loňského roku rostla pomaleji, než uváděl předchozí rychlý odhad. Zpřesněná data uvádí, že se HDP zvýšil o 0,3 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, resp. 2,6 procenta meziročně.
Z mezikvartálního pohledu působil na růst HDP pozitivně zahraniční obchod, zatímco všechny složky domácí poptávky přispěly negativně. Je evidentní, že českou ekonomiku táhne vzhůru oživení růstu v Německu, na Slovensku a v dalších evropských zemích. Naopak snižování schodku veřejných financí a stále poměrně vysoká nezaměstnanost brzdí spotřebu domácností a investiční aktivitu. Ze sektorového pohledu se ve 4. čtvrtletí dařilo podle očekávání průmyslu, ve službách to bylo s výjimkou bank slabší.
Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 2,2 procenta po propadu o 4,0 procenta v roce 2009. Zajímavé informace nabízejí detailní data. Zdaleka nejvíce k růstu ekonomiky přispělo doplňování zásob. Příznivě HDP ovlivnil zahraniční obchod. Fixní investice klesly o 4,6 procenta, a to i přes boom solární energetiky a s tím spojené investice. Spotřeba domácností se zvýšila pouze o 0,3 procenta, když chuť domácností utrácet nepodpořil vývoj mezd ani zaměstnanosti. O stejné procento stoupla vládní spotřeba, když jí zejména v druhé polovině roku zbrzdily vládní výdajové škrty.
Sektorový pohled ukazuje na dominantní vliv průmyslu. Naopak největší brzdou ekonomiky loni bylo stavebnictví.
Srovnání s ostatními zeměmi ukazuje, že česká ekonomika loni dosáhla rychlejšího růstu než většina evropských zemí. HDP celé Evropské unie loni stouplo o 1,7 procenta. Nicméně výkon české ekonomiky lze považovat za jisté zklamání při srovnání s Německem, kde růst HDP loni akceleroval na 3,5 procenta. Ještě rychleji rostla slovenská ekonomika, kde se HDP zvýšil o 4,0 procenta. Evropským šampionem se loni stalo Švédsko s růstem ekonomiky o 5,3 procenta.
Přes zlepšení situace v české ekonomice, zůstává stále ještě řada výrobních kapacit nevyužita. Na konci loňského roku podle našeho odhadu činila mezera výstupu 1,3 procenta HDP. Zpřesnění dat o HDP snižuje potřebu brzkého zvyšování úrokových sazeb. Podle modelových výpočtů by k tomuto kroku měla ČNB sáhnout až ve 3. čtvrtletí letošního roku.
V letošním roce počítáme se stejným růstem ekonomiky jako loni, tedy o 2,2 procenta. Na jedné straně sice pokračuje rychlý růst průmyslové výroby a vývozu, zlepšuje se situace ve firemním sektoru, na straně druhé je ale negativní vliv výdajových škrtů ve fiskální politice.