Za posledních 14 měsíců přišla série skutečně velkých zemětřesení. Celkové škody toho posledního v Japonsku ještě nejsou jasné, již se ale objevují otázky ohledně ekonomického vlivu této pohromy. Nejdříve se však podívejme na to, jak se vyvíjí četnost podobných událostí. Jak ukazuje následující graf, celkový počet přírodních pohrom roste, což je ale pravděpodobně odrazem lepšího monitoringu ne tak rozsáhlých událostí. Počet těch skutečně velikých rostoucí trend nevykazuje:
Zdroj:Emdat.be
Ekonomické škody a hlavně ztráty na lidských životech jsou obvykle mnohem vyšší v rozvíjejících se zemích a tam, kde je slabý institucionální systém. Jasně to ukazuje porovnání důsledků zemětřesení v Chile, kde zemřelo 500 lidí, a na Haiti, kde počet obětí dosáhl 240000. Zemětřesení v Japonsku je tak velmi neobvyklé, protože způsobilo velké škody v rozvinuté ekonomice.
Na základě výzkumu Světové banky se zdá, že země s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a lepšími institucemi lépe čelí prvnímu šoku a lépe se vyvíjí i jejich makroekonomická situace. Data z nedávné minulosti dokonce ukazují, že ani velké pohromy nemají na rozvinuté ekonomiky typu Japonska žádný významný vliv. Chudé země naopak čelí významným krátkodobým ztrátám. Analýz dlouhodobého vlivu je velmi málo, ty z poslední doby hovoří o tom, že neexistují důkazy o negativním vlivu pohrom. Některé dokonce tvrdí, že katastrofy představují impuls pro dynamiku kreativní destrukce, které vede k vyššímu růstu.
S ohledem na uvedené bychom se mohli domnívat, že nepřímý vliv současné tragédie v podobě zemětřesení a tsunami bude poměrně malý. Japonská vláda a lidé mají přístup k lidským a kapitálovým zdrojům, které mohou být rychle nasměrovány k rekonstrukci. Neexistují ani důkazy pro domněnku, že zemětřesení bude mít dlouhodobý monetární efekt. Fiskální expanze zvýší zadlužení, dluh je ale převážně držen domácími investory. A japonské domácnosti si pravděpodobně utáhnou opasky a přechodně sníží spotřebu. Stále ale nevíme, jak se vyvine situace v jaderných elektrárnách.
Uvedené je výtahem z „The Macroeconomic Aftermath of the Earthquake/Tsunami in Japan“, autorem je Ilan Noy.
(Zdroj: Econbrowser)