Zvýšení radiace v jaderné elektrárně Fukušima 1 (500 millisievertů za hodinu proti normálu dvou millisievertů za rok) dnes donutila úřady k přerušení tamních záchranných prácí na druhém reaktoru. Metropole Tokio vzdálená asi 250 kilometrů od jaderné elektrárny navíc vydala varování pro svých 35 milionů obyvatel, že voda v městském vodovodu je kvůli vysoké radioaktivitě nevhodná pro děti (koncentrace jodu na 210 becquerelů na kilogram proti japonské normě pro děti jsou 100 becquerelů), zároveň ovšem tvrdí, že současný stav vody neznamená bezprostřední ohrožení zdraví pro dospělé.
Ve vodovodu v japonské metropoli, která leží 250 kilometrů jihozápadně od elektrárny Fukušima, překročilo množství radioaktivního jodu hranici přípustnou pro děti. Oznámily to na dnešní tiskové konferenci městské úřady.
Japonská vláda dnes odhadla, že škody způsobené rekordně silným zemětřesením a obří přílivovou vlnou v severovýchodním Japonsku se budou pohybovat mezi 16 a 25 biliony jenů, tedy asi 200 až 300 miliardami dolarů, tedy až pět procent ročního výkonu japonské ekonomiky. Půjde tak podle předpokladů o nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Pro srovnání, škody ničivého hurikánu Katrina v USA byly čtvrtinové.
Dnešní odhad pokrývá škody na dopravní a další infrastruktuře, domech a továrnách. Nezapočítává však ekonomické ztráty v důsledku výpadků a odstavování elektrické energie ani náklady vznikající havárií na jaderné elektrárně Fukušima. Netýká se ani ztrát na finančních trzích a dopadů na ekonomickou důvěru a aktivitu v zemi.
Vládní odhad maxima škod je podstatně vyšší než jiné předpovědi. Světová banka v pondělí sdělila, že škody mohou dosáhnout 235 miliard dolarů a americká banka odhadla škody až na 200 miliard dolarů.
Ředitel odboru makroekonomických analýz Úřadu vlády Fumihira Nišizaku novinářům k odhadu sdělil, že jej obestírají značné nejistoty. Vláda v dnešní zprávě poukázala na negativní dopady katastrofy na finanční a komoditní trhy a na ostatní světové ekonomiky.
Předešlé velké zemětřesení v Japonsku, které v roce 1995 zasáhlo průmyslovou oblast kolem přístavu Kóbe, způsobilo škody kolem 100 miliard dolarů. Tehdy šlo o nejnákladnější přírodní katastrofa v dějinách.
Japonsko v pátek 11. března zasáhlo zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály, které spolu s mohutnou přívalovou vlnou cunami zničilo stovky kilometrů dlouhý pás severovýchodního pobřeží ostrova Honšú. Následkem jsou tisíce mrtvých a pohřešovaných, trosky zřícených domů, zničená infrastruktura, nedostatek potravin, pohonných hmot a odpojování elektrického proudu. Katastrofa poškodila jadernou elektrárnu Fukušima 1, z níž nyní uniká radiace, která ohrožuje okolí.
Kvůli škodám a výpadkům proudu nadále zůstává v oblasti zavřena řada továren. To poznamenává kvůli výpadkům dodávek materiálů a komponentů nejen japonský průmysl,. ale i řadu zahraničních firem, zejména v oboru vyspělých technologií.
Výpadky dodávek výrazně poškozují japonské automobilky. Největší z nich má nejméně do víkendu zavřeno všech 12 montážních závodů v zemi, čímž přijde o 140.000 vyrobených automobilů. Firma dnes oznámila, že kvůli výpadku dodávek odloží plánované dubnové uvedení minivanu hybridního modelu Prius.
Ekonomové předpokládají, že dopady na ekonomický růst budou dočasné, protože Japonsko čeká největší rekonstrukce od poválečného období. Největším rizikem v tom podle nich bude nedostatek energie. Elektrárenská společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která obsluhuje Tokio a přilehlé oblasti se čtyřicetiprocentním podílem na japonské ekonomice, ztratila zhruba 20 procent svých produkčních kapacit. Podle ekonomů bude vzhledem k problémům jejích jaderných elektráren jen stěží schopna uspokojit zvýšenou letní poptávku.
Vláda ještě nerozhodla, jak bude rekonstrukci financovat. Analytici předpokládají, že rekonstrukční úsilí si vyžádá více než deset bilionů jenů a nutné budou nové rozsáhlé výpůjčky. Japonský veřejný dluh přitom již přesahuje dvojnásobek ročního výkonu ekonomiky a je nejvyšší v celém rozvinutém světě.
(Zdroj: čtk, AFP, Bloomberg)