Španělsko přijme nové kroky k posílení veřejných financí, aby se nestalo další zemí eurozóny, která spadne do spirály dluhové krize. Prohlásil to na tiskové konference po dvoudenním summitu Evropské unie v Bruselu španělský premiér José Luis Zapatero. Dodal, že se nebojí nákazy z Portugalska, které se ponořilo do vládní krize, prudce mu rostou úrokové výnosy státních dluhopisů a s největší pravděpodobností bude muset požádat EU o finanční pomoc.
Zapatero chce zasáhnout proti rostoucím daňovým únikům a přijmout nové pravidlo, které omezí růst vládních výdajů. "Španělsko přijme nová opatření, která posílí jeho odpověď na ekonomickou krizi a podpoří základy naší ekonomiky," řekl Zapatero.
Španělsko už loni v souvislosti s vypuknutím dluhové krize v okrajových zemích eura snížilo státní výdaje a vláda prosadila reformu důchodového systému a trhu práce. Od konce loňského roku španělské náklady na úvěry klesají, na finančních trzích však přetrvává opatrnost, zda země setřásla hrozbu dluhové krize, která loni zachvátila Řecko a Irsko a nyní ohrožuje sousední Portugalsko.
Vláda hodlá podle Zapatera přijmout pobídky pro ty, kteří pracují načerno, aby své výdělky přihlásili a zdanili. Ekonomové odhadují, že stínová ekonomika se podílí na hrubém domácím produktu země zhruba jednou pětinou, což představuje asi 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Stínová ekonomika má přitom tendenci růst v době, kdy je celá ekonomika v útlumu a oficiální nezaměstnanost dosahuje rekordních výšin nad 20 procenty.
Zapatero chce zákon o rozpočtu doplnit pravidlem, které by omezovalo státní výdaje v závislosti na střednědobém ekonomickém růstu. Platilo by zatím pro ústřední vládu, Madrid však bude usilovat o dohodu na tom, aby se jí řídily i autonomní oblasti, které se na celkových státních výdajích podílejí asi polovinou.
Zapatero vyjádřil naději, že reforma systému kolektivního vyjednávání bude dojednána do konce dubna. Dohoda mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, která by odstranila neefektivní systém stanovování mezd pro celé sektory, měla být přijata už v polovině tohoto měsíce, diskuse však trvají déle, než se čekalo. Nepružné kolektivní vyjednávání se spolu s indexací mezd na inflaci považuje za jednu z hlavních příčin nízké konkurenceschopnosti španělské ekonomiky a její nynější neschopnosti dostat se ze stagnace.
Finanční trhy zatím španělským reformám věří a doufají, že povedou k opětnému nastartování ekonomického růstu, který je klíčem ke zlepšení situace veřejných financí. Riziková prémie španělských desetiletých dluhopisů vůči srovnatelným německým klesla dnes na 1,88 procentního bodu, nejníže za sedm týdnů, a výnos se pohybuje kolem pěti procent.
Naproti tomu výnos stejných portugalských dluhopisů dnes vzrostl poprvé od zavedení eura nad hranici osm procent. Je tak už výrazně nad klíčovou úrovní sedmi procent, nad níž požádaly loni o pomoc Řecko a Irsko.