Pokud evropské země kvůli strachu z následků jaderné havárie v japonské Fukušimě utlumí jadernou energetiku, cena elektřiny pro zdejší spotřebitele poroste. V rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny to uvedl generální ředitel Martin Roman. by na tom podle Romana vydělal hned dvakrát - těžil by z vyšších cen a navíc by mohl nahradit výpadek ve výrobě z jaderných elektráren především v Německu. Uvedl také, že na vyšší tržní cenu elektřiny reagoval zvýšením svých prodejů. "Zrychlujeme prodej elektřiny na burze. ČEZ Prodej naopak pomaleji nakupuje, abychom nezvyšovali cenu českým domácnostem. Bohužel nemohu efekt pro naše hospodaření přesněji vyčíslit, je to obchodní tajemství," řekl šéf ČEZu pro HN. "Před událostmi v Japonsku jsme měli na rok 2012 prodáno ze zhruba 65 procent, na rok 2013 asi 18 procent elektřiny. Současný výkyv může mít pozitivní vliv na roky 2013 a dále, letošní rok neovlivní. Na hlubší hodnocení je ještě brzy," zopakoval na trhu poslední známá čísla a fakta Roman.
Od zemětřesení v Japonsku a poškození jaderné elektrárny Fukušima I na německém trhu ceny elektřiny s dodáním v roce 2012 vzrostly zhruba o 10 %, z úrovní 52-53 EUR/MWh na 58-59 EUR/MWh. Německá vláda rozhodla o 3měsíčním jaderném moratoriu, během kterého chce přezkoumat bezpečnost jaderných zdrojů v Německu a rozhodla o okmažitém pozastavení zdrojů uvedených do provozu před rokem 1980. "Každá odstavená jaderná elektrárna v Evropě se na ceně elektřiny projeví. Pokud v Německu vypadnou zdroje, které vyrábějí více než pětinu tamní spotřeby elektřiny, bezpochyby to povede ke zdražení elektřiny," řekl Roman. "Pokud k výpadku v německé jaderné produkci dojde, budou ho Němci kompenzovat dovozem. ČR je už dnes po Francii druhým největším vývozcem elektřiny do Německa," upozornil Roman.
Státy Evropské unie nyní připravují zátěžové testy pro jaderné elektrárny v EU. Mezi kritéria testů mají patřit například měření seismicity lokality, na které elektrárna stojí, možnosti zaplavení elektrárny, či charakteristika chladících systémů. Otázkou je, jak v testech obstojí elektrárny, stojící na mořském pobřeží, jichž je v Evropě až 40 %, přičemž například ty španělské stojí pouhých 50 metrů nad hladinou moře. Sporným bodem připravovaných zátěžových testů je posuzování stáří elektráren. Podle informací HN se vedou dohady i testech odolnosti proti lidskému zásahu, například teroristickému útoku.
Českým jaderným elektrárnám Temelínu ani Dukovanům, které vlastní , podle něj zavření nehrozí. "Jsou v seizmicky stabilním místě, nehrozí jim přílivová vlna, jsou zabezpečené i proti teroristickému útoku," poznamenal Roman. Podle mezinárodního Sdružení provozovatelů jaderných elektráren WANO patří zvláště Dukovany mezi pětinu nejbezpečnějších reaktorů na světě.
Zátěžové testy EU podle Romana zatím zůstávají pouze v rovině rétoriky. „Nevím o tom, že by na tom začal někdo skutečně sofistikovaně pracovat, uvedl v rozhovoru. Pokud by však mělo dojít k odstavení některých jaderných reaktorů v Evropě bude, to podle šéfa ČEZu znamenat zvýšení ceny elektřiny. „V tomto případě odstavujete jeden z nejlevnějších zdrojů a nahrazujete ho výrobou, která je nákladově výš,“ vysvětlil.
Podle Romana by ale Evropa útlumem jádra znevýhodnila své výrobce. "Když bude Evropa rozhodovat o odstavení jádra, bude rozhodovat hlavně o zhoršení podmínek pro evropské výrobce, jimž budou stoupat náklady na energie a budou méně konkurenceschopní," upozornil.
Při hledání možných alternativ k energii z jádra se řeč dostala i na debatu o hnědouhelných těžebních limitech, o nichž se diskutuje v souvislosti s teplárnami. Šéf ČEZ v rozhovoru pro HN vyjádřil názor,že prolomení limitů v krátkodobém horizontu nic neřeší, „protože k uhlí za současný limity se stejně nedá dostat dřív než v roce 2020. Takže když teplárníci říkají, že bychom měli za limity těžit, abychom vyřešili nedostatek uhlí po roce 2013, tak je to úplně bezpředmětné.“ Šéf ČEZ nicméně dodal, že zvýšenou poptávku po výrobě elektřiny by z dlouhodobějšího hlediska české uhlí řešit mohlo. Jedná se však podle něj spíše o věc politickou. „Pokud by se Evropa opravdu rozhodla zavřít jadernou energetiku a nejít politikou zdražování emisí CO2, cena uhlí poroste. A v případě, že by zavírala jaderné elektrárny, ale zároveň držela drahé emisní povolenky, byla by to úžasná zpráva hlavně pro Rusko, protože bychom potřebovali mnohem víc plynu,“ nastínil problematiku generální ředitel ČEZ.
je největší česká energetická firma. Společnost zaměstnává kolem 20.000 lidí, dalších asi 13.000 zaměstnanců má v zahraničí.
(Zdroj: HN, ČTK)