Vláda bude na svém zítřejším zasedání posuzovat další postup v aktualizaci Státní energetické koncepce. Klíčovým bodem je řešení problematiky teplárenství, které se potýká s klesajícími dodávkami uhlí. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek navrhuje, aby se po roce 2015 mohly těžební společnosti v severních Čechách dohodnout na případné těžbě uhlí za limity s majiteli dotčených pozemků.
Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavla Vlčka nehodlá vláda ve středu schvalovat aktualizaci Státní energetické koncepce, ani do ní závazně vnášet Kocourkův návrh týkající se těžebních limitů. "Vláda zahájí diskusi o tom, jakým směrem se má vydat české teplárenství," řekl ČTK Vlček s tím, že teplárenství je úzce spojeno s budoucí těžbou uhlí. "Na dokončení aktualizace Státní energetické koncepce má vláda stanovený termín do konce roku," dodal.
Aktualizace Státní energetické koncepce navazuje na závěry pracovní komise pro teplárenství sestavené MPO. Podle ní v příštích třech letech kvůli nedostatku hnědého uhlí výrazně vzrostou ceny tepla. Vláda by tak měla včas rozhodnout, jak tento problém bude řešit.
V případě zachování současného stavu se podle odborníků rozpadne centrální zásobování teplem, které nebude mít k dispozici uhlí. Teplo budou odběratelé získávat z jiných zdrojů, jako například plynu nebo biomasy, tím však vzroste jeho cena.
Těžbu uhlí za hranicí těžebních limitů v případě dohody mezi firmami a majiteli pozemků nedávno připustil také premiér Petr Nečas. "Pokud by došlo k dohodě mezi důlními společnostmi a majiteli pozemků, pak bude nastartován správní proces, který může a také nemusí vést k zahájení těžby v předmětném území," řekl.
Vlček upozornil, že v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity je nutné odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona. Do roku 2014 vláda s prolomením limitů nepočítá.
Územní limity vymezily území pro těžaře už v roce 1991, jenže hlavně mostecký Czech Coal se s jejich existencí nechce smířit. Prolomení limitů by v důsledku znamenalo třeba zbourání dvoutisícového města Horní Jiřetín a dalších obcí, přičemž by se rypadla přiblížila na 500 metrů k domům třicetitisícového Litvínova.