Globální finanční krize a následná hluboká hospodářská recese zanechaly v ekonomikách řady zemí mnoho vrásek. Dopad na myšlení a představy lidí však také zanedbatelný není. Projevuje se to třeba v postoji veřejnosti vůči koncepci volného trhu a kapitalistickému hospodářskému systému vůbec.
Podle průzkumu prováděného pravidelně agenturou GlobeScan považuje zhruba polovina (54 %) dotazovaných respondentů z 25 zemí „systém tržního hospodářství“ za nejlepší systém, na jehož „základě lze postavit budoucnost světa". Celosvětová popularita kapitalismu se tak v průběhu poslední dekády příliš nezměnila, ale na úrovni jednotlivých států došlo v některých případech k výrazným posunům, obzvlášť v rozvinutých ekonomikách.
Nejmarkantněji se to projevilo v zemi, která je pro mnohé ztělesněním ideálů svobodného podnikání a volné soutěže. Ještě v roce 2002 věřilo osm Američanů z deseti v převahu volného trhu, v minulém roce už to podle průzkumu GlobeScan bylo jen 59 % procent dotazovaných. Vzhledem k tomu, že zisky firem ve Spojených státech vykazují impozantní růstovou sérii, zatímco mzdy přešlapují na místě a 25 milionů Američanů je nezaměstnaných, není obrat v postojích tamní veřejnosti zcela překvapující.
Znechucení a deziluzi, jak je vyjadřuje například snímek Michaela Moorea "Capitalism: A Love Story", pociťují hlavně lidé s příjmy pod 20 000 USD ročně, což je méně než polovina amerického HDP na hlavu. Během pouhého roku spadla v této skupině podpora kapitalismu ze 76 % na 44 %. Podle šéfa GlobeScan Douga Millera hrozí, že americké firmy ztratí podporu průměrných občanů, a rozpadne se tak „společenská smlouva“ mezi „byznysem a americkou rodinou“. Ekonom Ha-Joon Chang z University of Cambridge k tomu dodává, že z průzkumu lze vyčíst touhu mnohých pracujících po odlišném systému - i když se ještě nepřipojili do zástupu těch, kteří podporují socialismus nebo komunismus.
Prapor volného trhu tak poněkud překvapivě převzalo Německo, kde sympatie k tržnímu hospodářství, ať už silné nebo jen vlažnější, projevilo 69 % dotazovaných. Je jistě otázkou, co si pod pojmy "volný trh" a "tržní hospodářství" představí průměrný Němec. Již zakladatelé moderního německého státu nadefinovali svůj ekonomický systém jako "sociálně tržní hospodářství" (soziale Marktwirtschaft) a sociální rozměr nepřestává být u našich sousedů zdůrazňován dodnes.
Kladné postoje vůči kapitalismu převažují v Číně (68 %, oproti 66 % v roce 2002) a Brazílii (68 %). Trochu schizofrenní odpor vůči němu mají již tradičně Francouzi: volný trh "silně" podporuje jen 6 % z nich (oproti 8 % v roce 2002). Pokud přičteme i vlažné zastánce, vyšplhá se celková podpora na 31 %, oproti 42 % před devíti lety. Těžko říci, jestli k tomu přispěla sebevědomá prohlášení Nicolase Sarkozyho ze září 2008 o tom, že "laissez-faire kapitalismus je vyřízený", nebo jestli se francouzský prezident, který do té doby nešetřil obdivem vůči Spojeným státům a jejich ekonomice, jen nepřizpůsobil zradikalizované náladě domácího publika, které si svůj názoru udělalo dávno samo.
Dalším zvláštním případem je Turecko. I když ho lze považovat za modelový příklad úspěchu tržního hospodářství, podpora kapitalismu tam klesla ze zhruba 40 na 27 procent. Stejně skepticky se na kapitalismus začínají dívat Indové, u nichž podpora od roku 2002 klesla ze 73 na 58 procent. U řady z nich převažuje pocit, že z rychlého tempa hospodářského růstu profituje hlavně úzká kasta nejbohatších, což ale rozhodně není jen případ Indie.
(Zdroj: The Economist, GlobeScan, Political Affairs, FoxBusiness, EuropeanVoice)