Za zvyšující nejistotu označil guvernér České národní banky Miroslav Singer signály, které přicházejí z tuzemské ekonomiky směrem k budoucímu nastavení měnové politiky a případnému růstu úrokových sazeb ČNB. Zatímco poptávkové tlaky jsou slabší, než s jakými počítala stávající prognóza ČNB, z druhé strany je vyvažují inflační rizika spojená s růstem cen komodit a pro tuzemskou ekonomiku s tlaky z vnějšího prostředí. „Dostáváme signály, které jsou protichůdné. Proti nižšímu růstu mezd a mírnějším tlakům domácí poptávky působí silnější externí tlaky na inflaci,“ dodal Singer. Singer připustil, že nová prognóza ČNB zřejmě bude více akcentovat inflační rizika, zejména právě ceny komodit.
„Jedno se děje zcela jistě a to, že roste nejistota. Zda se adekvátní nastavení měnové politiky posouvá směrem k utažení a vyšším sazbám, pro mě přestává být zcela jasné,“ uvedl Singer pro Bloomberg na semináři ve Washingtonu s tím, že o tom, jak on sám bude hlasovat na nejbližším měnovém jednání, se rozhodne velmi krátce před ním. K faktoru domácí poptávky guvernér ČNB uvedl, že pro spotřebitele je velmi obtížné vyvolat inflační tlaky v situaci, kdy nedochází k růstu mezd a neklesá nezaměstnanost. Proto za závažnější považuje výše popsaný růst nejistoty a určitý růst tlaků na inflační straně. Zvýšení sazeb ze strany ECB dle Singera bylo očekáváno a proto nepřestavuje žádné překvapení a tlak na změnu politiky ČNB. „Tím může pohnout širší posun ECB ohledně vnímání budoucí inflace, k tomu dosud nedošlo,“ řekl Singer.
Singer byl jedním z členů bankovní rady, kteří na posledním měnovém jednání 24. března hlasovali pro ponechání sazeb. Růst požadovala jen Eva Zamrazilová. Pro zvýšení sazeb se vyslovuje také Kamil Janáček, který na poslední měnovém jednání chyběl. ČNB ponechala svou klíčovou sazbu 2T repo na úrovni rekordního minima 0,75 procenta od května 2010, ECB na poslední měnovém jednání v dubnu sazbu zvýšila o 0,25 procenta na 1,25 procenta.