Řecká vláda ví, že restrukturalizace státního dluhu země je nevyhnutelná, a tento fakt i přijala, prohlásil pro řecký deník Elefterotypia vysoký představitel Evropské komise pod podmínkou anonymity.
"Řecká vláda si uvědomila, že nic jiného jí nezbývá, a přistoupila na mírnou restrukturalizaci dluhu," cituje list představitele EK. Stejný řecký deník včera rozpoutal další vlnu obav o osud a hlavně cenu řeckých dluhopisů, když přinesl zprávu, že Řecko už o restrukturalizaci státního dluhu požádalo, a to již začátkem dubna na neformální schůzce Ecofin v Maďarsku a následně při návštěvě z MMF v Aténách. Řecká vláda nicméně zprávu ihned dementovala.
Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 325 miliard eur, což je asi 140 procent HDP. Předpokládá se ale, že do dvou let se může dluh vyšplhat až na 160 procent HDP. Ekonomika je ale už třetím rokem v útlumu a zatím není jasné, jak silného růstu bude schopna, až se z nynější recese dostane. Pokud by se Řecko chtělo restrukturalizaci vyhnout, muselo by si od EU a MMF zajistit další půjčky. Podle činitele EK, na nějž se odvolává řecký list, je ale taková možnost vysoce nepravděpodobná.
Komentář zmíněného činitele EK zhruba odpovídá tomu, co údajně řekl jeden z ministrů řecké vlády, dle německého list Die Welt. Podle ministra je prý pouze otázkou času, kdy Atény přistoupí k restrukturalizaci dluhu. I tento ministr ale s německým listem hovořil pouze pod podmínkou zachování anonymity.
Finanční situace Řecka je velmi špatná a restrukturalizace řeckého dluhu je nevyhnutelná. Agentuře Reuters to dnes řekl také poradce německé vlády Clemens Fuest. "Je třeba vnímat realitu a já očekávám ztráty," prohlásil ekonom, který předsedá poradnímu výboru německého ministerstva financí. "Ty platby úroků Řecko drtí," dodal. Německé banky mezitím avizovaly, že restrukturalizace řeckých dluhů nebude pro sektor katastrofou.
Proti jakékoliv restrukturalizaci však vystupují někteří činitelé ECB (např. dnes Jürgen Stark) i představitelé silnějších ostatních zemí eurozóny. Restrukturalizaci řeckého, portugalského ani irského dluhu nepřipouští například ministryně financí Francie Christine Lagardeová. „To by byla katastrofa, protože by pak bylo pro tyto země nesmírně těžké vrátit se na trh," poznamenala ministryně. "Cílem je dnes poskytnout těmto zemím podporu, než se postaví na nohy, a to tak, aby mohly opět fungovat a financovat se na trzích," řekla Lagardeová.
Ekonomové na neudržitelnost řeckých státních financí do budoucna upozorňovali již dříve a neobměkčila je ani reformní plána řecké vlády představený na konci minulého týdne. „Je zřejmé, že Řecko už nyní je v platební neschopnosti. Neexistuje způsob, jakým by země mohla dále krýt náklady na své zadlužení, a čím dříve si to politici uvědomí, tím jednodušší bude tento problém napravit,“ shrnul pro CNBC současný stav věcí Puru Saxena, generální ředitel Puru Saxena Wealth Management.
Výnos na řeckých desetiletých dluhopisech dnes dále roste na nový rekord 14,64 %, dvouleté obligace mají již druhým dnem výnos nad 20 procenty. Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů Řecka vůči obdobným obligacím Německa se rozšířil na 11,35 procentního bodu, což je nejvíce od počátku měření v roce 1998. Řecko v dnešní aukci prodalo 13týdenní pokladniční poukázky za 1,625 mld. EUR, průměrný výnos dosáhl 4,1 %. Podle šéfa správy státního dluhu však zahraniční poptávka dosáhla jen 36 procent, což napovídá, že většinu poukázek si skoupila země sama.
Bez vlivu však diskuse kolem udržitelnosti řeckého dluhu nezůstávají ani v případě dluhu ostatních okrajových ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých španělských desetiletých dluhopisů dnes ráno vystoupaly na historický rekord 5,6 procenta. Rozdíl ve výnosech proti německým dluhopisům se tak rozšířil až na 2,356 procenta.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK)