Arabské jaro nehrozí jen omezením dodávek ropy, ale i závody v jaderném zbrojení

Arabským světem hýbou již několik měsíců protesty a demonstrace, kterým se po vzoru Pražského jara roku 1968 začalo říkat Arabské jaro. Jejich největším důsledkem zatím není nárůst demokracie, ale dramatické zvýšení napětí mezi dvěma regionálními velmocemi – Íránem a Saúdskou Arábií. Studená válka mezi těmito dvěma zeměmi je již nějaký čas realitou a mnozí se domnívají, že nyní hrozí ozbrojený konflikt.

Nejenže by takový konflikt narušil dodávky ropy, mohl by vést i k jaderným závodům v regionu. Írán trvá na tom, že svůj jaderný program rozvíjí pouze pro mírové využití, Spojené státy a Saúdská Arábie se však domnívají, že skutečným cílem je výroba jaderných zbraní. Saúdové spoléhají na americký jaderný deštník a protiraketový obranný systém fungující v Perském zálivu.

Nevraživost mezi obyvateli Saúdské Arábie a Íránu je dlouhodobá a má náboženský základ, nyní se přidávají geopolitické tlaky a snahy o zvýšení zóny vlivu obou zemí. Současné protesty tuto tenzi zvyšují. Saúdové byly rozčarováni z toho, když Obamova vláda vyzvala Mubaraka k odchodu a považovali to za zradu ze strany USA. Egypt pro ně představoval klíčovou baštu proti expanzi šíitského Íránu a nyní se Saúdové považují za posledního sunnitského velikána v regionu. Jejich nervozitu zvyšuje i skutečnost, že se protesty posouvají blíže k jejich hranici a považují to za důsledek intrik Íránu. Ten nezůstává stranou dění a například mediálně podporuje protestující šíity v Bahrajnu a podle některých jim poskytuje i finanční zdroje.

(Zdroj: WSJ)