Varování Standard & Poor’s ohledně ratingu USA je založeno na datech, která jsou všem známá. Tento krok odráží velké rozdíly v tom, jak se politici ve Washingtonu dívají na snižování rozpočtových deficitů. Spojené státy se nacházejí v mnohem horší fiskální situaci než většina rozvinutých ekonomik. Deficity během krize vzrostly více a rostly dále i v letech 2010 a 2011. Tento rok se čeká, že deficit dosáhne 10,8 % HDP, což je téměř dvojnásobek průměru velikosti deficitu v jiných rozvinutých zemích. Navíc chybí důvěryhodný krátkodobý, střednědobý i dlouhodobý plán na jejich snížení.
Prezident Obama má za cíl snížení deficitů na polovinu do roku 2015; pokud Kongres ukončí programy přechodných daňových úlev, k jejich snížení dojde již příští rok. Fiskální politika bude v roce 2012 utažena asi o 2,5 % HDP a USA se tím dostanou na podobnou cestu jako Velká Británie, jen se zpožděním. O tom, že Kongres k uvedenému přikročí, se ovšem dá pochybovat a řešení problémů by se tak oddálilo o dalších 12 měsíců.
Střednědobý plán Paula Ryana je založený na tom, že se deficit bude v následujících deseti letech ročně snižovat o 4.000 miliard dolarů a měl by přibližně stejný výsledek jako v minulém týdnu upravený návrh prezidenta Obamy. V obou případech by se poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2016 stabilizoval na úrovni 110 % HDP a poté by došlo k jeho pomalému poklesu.
Oba návrhy se ale značně liší v tom, kde vidí zdroje úspor. Ryanův plán spoléhá na obrovské snížení výdajů, zejména v oblasti zdravotní péče, zdanění by mělo mírně klesnout, především u vyšších příjmových skupin. Obama naopak požaduje zvýšení daní u bohatých a minimální snížení výdajů v oblasti zdravotní péče. I pokud bude dosaženo dohody, implementace plánu může být problematická. MMF navíc odhaduje, že kvůli rostoucím závazkům spojeným se zdravotní a sociální péčí musí Spojené státy v dlouhém období dosáhnout kumulativního snížení deficitů v rozsahu 11,3 % HDP. Jinak nedokáží do roku 2030 stabilizovat poměr dluhu k HDP na úrovni 60 %.
Současný vývoj zadlužení již momentálně není udržitelný – pokud nedojde k prudkému snížení primárního deficitu, dluh bude neomezeně růst. Trhy ale tuto pravdu ignorují stejně, jako to již dlouho činí v případě Japonska. Riziko defaultu je podle nich v případě USA stále velmi malé. Dolar představuje světovou rezervní měnu, možnost zvýšení daňových výnosů v USA je enormní a Fed může v extrémní situaci solvenci zajistit také. Varování S&P se tak pravděpodobně nestane impulsem pro vlnu prodejů na dluhopisových trzích. Hochům ve Washingtonu ale připomíná, že je třeba něco dělat.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)