Rumunsko bude muset do roku 2035 investovat do výroby elektrické energie 30 až 40 miliard eur (až 970 miliard Kč) a vystavět za ně nové kapacity o výkonu asi 14.800 megawattů. Ty by měly nahradit zastaralé provozy, jichž bude muset země do roku 2020 zavřít třetinu z dnešního celkového objemu výrobní kapacity a do roku 2035 více než polovinu. Uvádí se to v návrhu energetické strategie, který dnes zveřejnilo rumunské ministerstvo hospodářství.
Rumunské vlády dlouhá léta odkládaly investice do elektroenergetiky a reformy v sektoru včetně privatizace. Ve státních rukou jsou tak stále téměř všechny uhelné, plynové a jaderné elektrárny i velké hydroelektrárny. Zahraniční investice rovněž odrazuje kontroverzní plán restrukturalizovat státní producenty elektřiny do dvou skupin, který je nyní kvůli žalobám pozastaven.
Návrh mezi investiční priority řadí modernizaci tří velkých hnědouhelných elektráren a rozšíření jediné jaderné elektrárny Cernavoda do roku 2020 o dva bloky po 720 MW. Plánuje se také nová hydroelektrárna o výkonu 1000 MW a výstavba druhé jaderné elektrárny do roku 2035 s kapacitou až 3200 MW.
Vláda hodlá nadále podporovat obnovitelné zdroje, zejména větrnou energii, což je sektor, který přitahuje zájem velkých zahraničních investorů včetně české společnosti . Obnovitelné zdroje v čele hydroelektráren by se na rumunské produkci elektráren měly do roku 2020 podílet 38 procenty.
Projekt dostavby elektrárny Cernavoda provázejí potíže a dosavadní termín dokončení v roce 2017 vláda zřejmě odloží. V projektu figurovala i , ta ale ze společného podniku pro dostavbu loni vystoupila a po ní i ostatní partneři , a GDF Suez.