Aktualizováno Restrukturalizace státních dluhopisů v eurozóně by mohla vyvolat i horší bankovní krizi, než jaká následovala po bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers, uvedl člen bankovní rady Evropské centrální banky Jürgen Stark s jasným vzkazem směrem k Řecku. Dal tak jasně najevo ostře odmítavý postoj vůči debatám o restrukturalizaci řeckého dluhu, zatímco z řad poradců německé vlády stále častěji zní, že je neodvratnou cestou k řešení řeckých problémů, byť vláda oficiálně zatím není připravena takový krok podpořit.
"Restrukturalizace by byla krátkozraká a přinesla by značné újmy," citovala Starkova slova německá televize ZDF. "V nejhorší variantě by mohla restrukturalizace dluhů členského státu eurozóny zastínit dopad bankrotu Lehmanů," varoval Stark. Bankrot Lehman Brothers v září 2008 prakticky zablokoval úvěrové trhy. Vlády pak donutil k rozsáhlým finančním injekcím na záchranu bankovního sektoru.
Stark je opakovaným veřejným kritikem diskusí ohledně dluhu Řecka. Situace v zemi je podle něj pozorně sledována a země není platebně neschopná. Řecko podle něj bude schopné splácet dluhy díky rozsáhlé mezinárodní pomoci, k níž dostalo souhlas loni v květnu.
Jiného názoru je ekonomický poradce německé vlády Lars Feld. „Řecko nedokáže projít konsolidací svých financí bez restrukturalizace dluhu, který v roce 2013 či 2014 dosáhne poměru 150 procent k HDP země. K restrukturalizaci by mělo přistoupit dříve než později,“ uvedl jeden z klíčových poradních hlasů německé kancléřky Merkelové. Uvedl také, že mezi řeckou vládou a EU zcela bezpochyby probíhají rozhovory na toto téma. Na rozdíl od Starka z ECB se neobává zničujícího dopadu takového kroku na banky, pokud jde o Německo. „Německé banky vůči Řecku nemají silnou expozici a restrukturalizace by neohrozila klíčové z nich, či ,“ uvedl Feld pro Bloomberg názor, ve kterém se zcela jistě liší od postoje ECB a také domácí centrální banky Bundesbank. Podle Felda je otázka restrukturalizace řeckého dluhu již delší dobu diskutována s bankovním odvětvím v Evropě. „Byli by blázni, kdyby tak nečinili. Na tu variantu musejí být připraveni,“ dodal Feld.
Feld řekl, že ohledně restrukturalizace dluhu Řecka je poměrně jasná shoda mezi ekonomy, avšak rozdělena ohledně podpory takového kroku je politická scéna v Německu a ECB není připravena takový krok podporovat. Na počátku května do Atén dorazí mise EU a MMF, která bude opět hodnotit podmínky poskytnuté finanční pomoci. Dnešní statistika ukázala, že schodek rozpočtu Řecka loni dosáhl 10,5 procenta proti stanovenému cíli 9,4 procenta z úrovně 15,4 procenta v roce 2009. Řecké dluhopisy pokračují v růstu výnosů, který u dvouleté splatnosti dosáhl 23,65 procenta, shodná splatnost u Portugalska dosáhla nového rekordu 11,57 procenta. Řecká vláda se snaží opakovaně restrukturalizaci dluhu vyvracet slovy, že si uvědomuje její dopad na domácí banky i ekonomiku jako celek.