Washington si již roky stěžuje na čínskou snahu o manipulaci měnového kurzu. Dnes Spojené státy čelí dlouhodobě slabé ekonomice, rostoucímu obchodnímu deficitu a vysoké nezaměstnanosti a hodnota amerického dluhu drženého Čínou převyšuje 2 bilióny dolarů. V USA roste tlak na zavedení obchodních sankcí namířených proti čínskému zboží, protože i přes mírné posílení zůstává kurz čínské měny k dolaru silně podhodnocený. Nevýznamné sankce však situaci nezmění a razantní kroky by byly pravděpodobně považovány Světovou obchodní organizací za protiprávní a setkaly by se s odvetnými opatřeními ze strany Číny.
Efektivním nástrojem by naopak bylo přímé zdanění měnové manipulace a ne exportů. Čína snižuje hodnotu renminbi nákupem dolarových finančních aktiv, zejména vládních dluhopisů. Americká vláda by měla tuto snahu omezit tím, že zdaní příjmy, které Číně z těchto aktiv plynou. Na každých 10 miliard dolarů úrokových výnosů by mohla být uvalena daň například ve výši 30 %, což by vládě přineslo 3 miliardy dolarů. Čína by jistě protestovala, možnost odvetných opatření by ovšem neměla. Podobná daň je v rámci mezinárodně uznávaných pravidel povolená, Spojené státy by jen musely včas upozornit na její zavedení. Prezident Obama by tak tuto možnost měl zmínit již příští měsíc na setkání s vedením Číny.
Uvedená daň by zvýšila motivaci Číny a dalších zemí, které manipulují s kurzem své měny, aby ji nechaly posílit. Významným přínosem by byl i pád mýtu o tom, že Spojené státy vlastně chtějí, aby Čína jejich dluhopisy kupovala. Ta tyto nákupy vnímá jako něco, co dělá z dobré vůle, ve skutečnosti jde ale o skrytou podporu exportů. A zdanění aktiv držených Čínou by také mohlo zvýšit podporu posílení renminbi u čínské veřejnosti.
Čínská vláda si na nákupy amerických dluhopisů musí doma půjčit a protože domácí sazby převyšují sazby americké, nákupem dluhopisů vytváří ztrátu. Velká část čínské střední třídy nesouhlasí s tím, že Čína takto dotuje úvěry pro USA, když domácí poptávka po úvěrech je velká. Zdanění nakoupených aktiv by tyto ztráty zvýšilo a jasně by ukázalo, že nákupy amerických vládních dluhopisů nejsou vítanou činností.
William Cline z Peterson Institute for International Economics odhaduje, že 20% posílení renminbi by snížilo obchodní deficit Spojených států o 50 – 125 miliard dolarů a vytvořilo by 300.000 – 750.000 pracovních míst. Vliv na sazby by záležel na tom, kolik dluhopisů by namísto Číny nakoupil Fed. Rychlejší ekonomický růst by samozřejmě znamenal, že by normalizace sazeb musela být rychlejší, prvotní vliv na sazby by však byl pravděpodobně malý.
USA má za sebou dlouhou minulost s prostředím, které bylo pro investory přátelské, a uvedená daň by na tom pravděpodobně nic nezměnila. Zemí s rozumnou kurzovou politikou by se nedotkla a Čína by od kurzové manipulace možná ustoupila již ve chvíli, kdy by Spojené státy začaly na zavedení daně pracovat.
Uvedené je výtahem z „Taxing China's Assets - How to Increase U.S. Employment Without Launching a Trade War”, autory jsou Joseph Gagnon a Gary Hufbauer.
(Zdroj: foreignaffairs.com)