VZP přiznává, že platí nemocnicím za stejnou péči různě

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) přiznává, že platí nemocnicím za stejnou péči různě. Umožňuje jí to podle mluvčího Jiřího Roda platná vyhláška. Rozdíly jsou podle něj dány také historicky, dřívějším výkonem nemocnice, který se stal základem pro další výpočty. Rod ČTK řekl, že VZP sjednává rozsah péče a úhradu s každou nemocnicí zvlášť podle dřívějšího výkonu. Zároveň plošně reguluje všechny nemocnice podle toho, jakou péči a kolik jí potřebuje v regionu pro své pojištěnce.

Rod to uvedl v reakci na zprávy Hospodářských novin, že VZP platí dvěma nemocnicím za stejnou péči různě a že od nemocnice, které dávala víc, nyní požaduje vracení peněz. Podle novin jde o soukromou pražskou Nemocnici na Žižkově, která léčila dráž než Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

V žižkovské nemocnici stálo prý před dvěma lety ošetření pacienta s vážnou infekcí žaludku pojišťovnu 27.111 korun, na Vinohradech 22.205. Bulvár psal o Ferrari za milion korun a luxusním BMW, které si majitelé soukromého zařízení koupili, zatímco nemocnice chátrala. Od loňska začala VZP peníze od této nemocnice vybírat zpět, dala jí splátkový kalendář na tři roky. Podobně prý postupuje i v případě jiných nemocnic.

"Ze 190 nemocnic musí vracet přeplatky zhruba polovina, mohou to být tisíce korun i miliony. Zálohování totiž vychází z dřívějšího výkonu nemocnice, realita pak ale může být podle aktuálního výkonu jiná," vysvětlil mluvčí. Zůraznil, že není zájmem VZP dostat nemocnice kvůli přeplatkům do krize. Pokud dluh dosahuje milionových hodnot, nabízí splátkový kalendář.

K regulacím Rod uvedl, že při plošné regulaci mají všechny nemocnice stejné mechanismy úhrad. Platba vychází z dřívějších výkonů. Jako příklad uvedl dvě srovnatelné nemocnice, které dosud měly stejný výkon i úhradu. Smlouva jim zajišťuje navýšení úhrady o pět procent, když provedou 98 procent dosavadní péče. Když jedna nemocnice bude mít výkon 98 až 100 procent, dostane stejnou úhradu jako nemocnice, která se pohybuje ke 105 procentům objemu péče.

Příčinou rozdílů může být podle mluvčího i to, že některé nemocnice nebyly připraveny na přechod na platbu za diagnózu (DRG), kdy se u dané nemoci zohledňuje i složitost péče. Neuměly správně výkony vykázat, což ovlivnilo jejich základní sazbu. Některé nemocnice naopak dokázaly velkou část péče poskytované dříve na lůžkách, třeba ortopedické operace, začít poskytovat v jednodenní chirurgii. V lůžkové péči se pak ocitly jen komplikovanější případy, tím stoupla i základní sazba nemocnice.

Rozdíly v úhradách měly být podle mluvčího postupně omezeny po vzoru USA přibližováním k jedné "národní technické sazbě". Proces byl prý ale narušen pro letošní rok stanovením globální paušální sazby pro všechny nemocnice.