Spiegel Online přinesl v pátek večer zprávy o tom, že se řecká dluhová krize dramatizuje. Zdroje, které mají přístup k informacím z vlády, podle něho uvádějí, že Atény zvažují vystoupení Řecka z eurozóny a zavedení vlastní měny. Ministři financí zemí eurozóny a zástupci Evropské komise proto v pátek v noci jednali na tajném krizovém setkání v Lucemburku. Současný vývoj tak možná představuje „existenciální milník pro evropskou měnovou unii“.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který se schůzky v Lucemburku účastnil, bude podle zdrojů Spiegelu na Řeky naléhat, aby eurozónu neopouštěli. Podle analýzy připravené experty jeho ministerstva by tento krok vedl k prudkému oslabení nové řecké měny proti euru, pokles by mohl dosáhnout až 50 %. To by vedlo k dramatickému nárůstu hodnoty řeckého dluhu – podle odhadů až na 200 % HDP. Restrukturalizace dluhu by poté byla nevyhnutelná.
Podle některých expertů by odchod z měnové unie znamenal i nutnost úplného odchodu z EU. Zůstává také otázkou, zda by další země měnové unie skutečně odmítly přijmout jednostranný odchod Řecka z eurozóny. Podle německého ministra financí je ale jisté to, že tento krok by pro evropskou ekonomiku znamenal pohromu. Došlo by k odlivu kapitálu a samotné Řecko by možná muselo přikročit k omezení pohybu kapitálu ze země. To by se ovšem neslučovalo s pravidlem volného pohybu kapitálu v rámci EU. Řecko by navíc na léta ztratilo přístup na kapitálové trhy. Poškodila by se však důvěryhodnost celé eurozóny a zvýšilo by se riziko nákazy.
Přechod na vlastní měnu by podle analýzy vymazal veškerý vlastní kapitál řeckého bankovního sektoru a banky by se tak okamžitě staly insolventní. Do problémů by se ale dostaly i finanční instituce v zahraničí, které by čelily významný ztrátám u svých dluhopisových investic. Ty by pocítila i ECB, která drží velký objem řeckého dluhu - podle analýzy minimálně v hodnotě 40 miliard eur. Německo má přitom v ECB 27% podíl na kapitálu ECB. A země eurozóny se zavázaly spolu s MMF k pomoci Řecku dosahující 110 miliard eur, více než polovina již Řecku byla poskytnuta. Pokud by došlo k jeho insolvenci, část těchto pohledávek zemí eurozóny by byla ztracena.
Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle včera odmítl úvahy o tom, že by Řecko mělo opustit eurozónu a vrátit se ke své dřívější měně drachmě. Podle něj by to pouze oslabilo Evropu v době, kdy je naopak potřeba ji posílit. "Nejsem pro, spíše jsem mnohem více opačného názoru," řekl Brüderle agentuře Reuters. "Naším cílem místo toho musí být posílení Evropy," dodal.
Řecké ministerstvo financí ostře popřelo, že by Atény zvažovaly odchod z eurozóny. "Zpráv o chystaném odchodu Řecka z eurozóny je nepravdivá. Takové zprávy podkopávají úsilí Řecka a eurozóny a slouží jen ke spekulacím na trzích," uvedlo ministerstvo.
Člen německého parlamentu Frank Schäffler naopak v sobotu uvedl, že Německo by mělo konstruktivně podporovat Atény, pokud se rozhodnou eurozónu opustit. K němu se připojil také prezident ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn, podle kterého je odchod Řecka vhodnější než trvalá finanční transfuze z německé pokladny.
Brüderle dodal, že Řecko potřebuje čas, aby mohlo uskutečnit své reformy. To však pro zemi může být obtížné, když se pravidelně objevují spekulace o možné restrukturalizaci dluhu a nyní dokonce o odchodu z eurozóny. "Že mají Řekové před sebou těžkou cestu, je veřejným tajemstvím. Každodenní spekulace vedou jen k dalším spekulacím a neposilují Evropu," uvedl Brüderle.
Většina ekonomů a dalších pozorovatelů je přesvědčena, že Řecko nebude schopno své astronomické dluhy splácet a bude muset přikročit k jejich snížení nebo k výraznému odkladu splácení, to znamená k vyhlášení platební neschopnosti. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu tento týden navrhl, aby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond daly Aténám více času na splacení záchranného úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), na němž se Řecko dohodlo právě před rokem. EU zemi snížila úrok a změnila splátkový kalendář už v březnu.
(droj: Spiegel Online, ČTK)