Aktualizováno Do června by mělo Řecko uzavřít s Evropskou unií dohodu o nové finanční pomoci na roky 2012 a 2013 v objemu téměř 60 miliard eur. Uvedl to zdroj z oficiálních řeckých kruhů pro agenturu Dow Jones, řecká vláda zatím oficiální komentář neposkytla. Řecký list Kathimerini dnes přinesl zprávu, podle které guvernér Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet navrhl, aby eurozóna půjčila krachujícímu Řecku dalších 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) pro roky 2012 a 2013. "Řecko nejedná o žádné nové pomoci," uvedl v reakci na zprávu Reuters jiný činitel řeckého ministerstva financí, který si přál zůstat v anonymitě. "Zprávy o takových jednáních nejsou pravdivé," dodal.
Podle řeckého zdroje Dow Jones bude nový podpůrný balík krýt dodatečné řecké finanční potřeby, na něž už nestačí tříletý balík 110 miliard eur, na němž se Atény dohodly s EU a Mezinárodním měnovým fondem loni v květnu. Na rok 2012 bude vláda potřebovat dodatečných 27 miliard eur a pro rok 2013 dalších 32 miliard eur, uvedl činitel. Zástavou za úvěry má být podle agentury řecký státní majetek.
Po pátečním zasedání vybraných členů "euroskupiny" ministrů financí eurozóny dal její předseda Jean-Claude Juncker najevo, že Řecko bude potřebovat druhý balík pomoci. Ještě v pondělí se mluvilo o dodatečném úvěru do rozsahu 30 miliard eur.
Podle zdroje z eurozóny v této fázi ale není vůbec jasné, jakou dodatečnou pomoc Řecko vlastně potřebuje a ani to, zda je možné ji poskytnout. "Mezi Řeckem a evropskými oficiálními místy se žádná formální jednání o nějaké novém balíku nekonají. Ministři se situaci budou poprvé věnovat v pondělí, až dostanou závěry mise EU a MMF, která je nyní v Aténách," uvedl zdroj. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že žádné rozhodnutí kolem Řecka nepadne před dokončením mise EU/MMF v zemi a zhodnocení jejích závěrů. Zdroj z eurozóny také uvedl, že nová pomoc Řecku naráží na to, že je nutné zachovat rovné podmínky s Portugalskem a Irskem, které se s EU také dohodly na pomoci. Velkým problémem je také to, že několik členských zemí eurozóny je už důrazně proti další pomoci (podle posledních zpráv roste počet protihlasů i v německé koalici). Jiné země spolu s Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí naopak vylučují restrukturalizaci dluhu s odložením splátek nebo dokonce snížením jistiny.
Těžce zadlužené Řecko požaduje po svých věřitelích, aby mu zmírnili podmínky pomoci a pomohli mu získat další peníze pro včasné plnění svých závazků. Atény stále odmítají restrukturalizaci dluhu a doufají, že EU a MMF prodlouží splatnost záchranného úvěru a sníží úrokové sazby. Žádají rovněž, aby nový záchranný fond (EFSF) koupil řecké obligace. Ministři financí eurozóny by měli o problému Řecka jednat na pondělním zasedání.
Tým zástupců MMF a EU dnes dokončí v Aténách pravidelnou inspekci a rozhodne, zda v červnu uvolní dalších 12 miliard eur ze slíbené pomoci. Sami řečtí činitelé však již přiznávají, že země podmínky daného programu zcela neplní. Podle listu Kathimerini delegaci čeká celá řada velmi negativních statistik o vývoji státního hospodaření. Příjmy státu jsou letos za očekáváním o asi 1,2 miliard eur, tedy o téměř 29 miliard korun. Výdaje jsou navíc proti původním plánům vyšší o 250 milionů eur (asi šest miliard korun).
Ve středu do Bruselu na nečekanou návštěvu přijede podle španělského deníku El Pais německá kancléřka Angela Merkelová, která se setká s unijním prezidentem Hermanem Van Rompuyem a šéfem Evropské komise José Barrosem. Tématem setkání má být právě Řecko.
Řecko se mělo příští rok začít vracet na finanční trhy pro dlouhodobější úvěry, vývoj za poslední rok však ukazuje, že to nebude možné. Úroky z řeckých státních dluhopisů neustále stoupají a výnos desetileté obligace už přesahuje 15 procent.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Kathimerini, Dow Jones)