Británie ponechá v chodu své jaderné elektrárny a nezmění plány na výstavbu nových. Dnes to oznámil ministr pro energetiku Chris Huhne. Krátce před jeho prohlášením vydal britský úřad pro jadernou bezpečnost zprávu, podle níž britským jaderným elektrárnám nehrozí podobná přírodní katastrofa, která vyřadila z provozu japonskou Fukušimu. Úřad ale podle agentury AFP také vydal 26 doporučení pro zlepšení jaderné bezpečnosti. K podobným závěrům ohledně bezpečnosti jaderných reaktorů došla i vládní komise v Německu. Německá vláda ale už v polovině dubna rozhodla, že země opustí výrobu elektřiny z jádra co nejrychleji.
V současnosti Británie vyrábí elektřinu v deseti elektrárnách, které mají celkem 19 reaktorů. V nadcházejících letech by chtěla zprovoznit dalších deset reaktorů.
"Chceme, aby jádro nadále bylo součástí našeho nízkouhlíkového energetického mixu," prohlásil Huhne. Odvolal se přitom na závěry úřadu pro jadernou bezpečnost, podle nichž může Británie v provozu jaderných elektráren pokračovat.
Úřad prošetřoval stav britských jaderných zařízení kvůli katastrofě, která postihla japonskou jadernou elektrárnu Fukušima. V japonském zařízení po úderu vlny cunami selhal chladicí systém a z reaktorů unikla radioaktivita.
"Extrémní přírodní úkazy, které předcházely nehodě ve Fukušimě - zemětřesení o síle devíti stupňů (Richterovy škály) a následná obří cunami - nejsou v Británii pravděpodobné," uvedl dnes v předběžné zprávě šéf britského úřadu Mike Weightman.
Zdůraznil, že britské elektrárny jsou přes 1500 kilometrů od nejbližšího velkého geologického zlomu, který by mohl zemětřesení způsobit. Nyní provozované britské elektrárny jsou také podle něj jiného typu než Fukušima.
"Není třeba omezovat provoz jaderných elektráren v Británii. Měli bychom se však z Fukušimy poučit," uvedl ale Weightman. Jeho úřad proto představil 26 doporučení pro zlepšení jaderné bezpečnosti v zemi. Mimo jiné by měla být přijata opatření k ochraně jaderných elektráren v záplavových oblastech nebo zajištěny prostředky, jak se vypořádat s dlouhodobým přerušením dodávek elektřiny do elektrárny.
Po březnové katastrofě v Japonsku prověřovala bezpečnost také vládní komise v Německu. Došla k závěru, že všech 17 reaktorů by odolalo přírodní katastrofě i výpadku proudu. Hlavní bezpečnostní riziko odhalila v zajištění proti pádu letadla, které by ně některé jaderné zařízení mohli nasměrovat třeba teroristé. Ani jeden blok by neodolal nárazu velkého dopravního letounu, starší elektrárny dokonce ani pádu menšího stroje.
Právě kvůli výpadku elektřiny selhal chladicí systém ve Fukušimě a následně se v reaktorech začalo tavit palivo. Japonská jaderná havárie byla nejhorší od výbuchu reaktoru v Černobylu v roce 1986. Řada zemí kvůli nehodě začala přehodnocovat bezpečnost svých jaderných elektráren, Německo se po nehodě rozhodlo rychleji utlumit svou jadernou energetiku.
Komise v Německu ve své zprávě nedala žádná doporučení ohledně uzavírání německých jaderných elektráren, podle tisku ale výsledky testů zpečetily osud čtyř starších zařízení - Biblis A a B, Brunsbüttel a Philippsburg I, která jsou už nyní dočasně odstavena.
Závěry komise budou jedním z podkladů pro rozhodování berlínské vlády o termínu opuštění využívání jaderné energie. Druhá komise, která posuzovala dopady takového kroku, v návrhu své konečné zprávy podle tisku doporučuje rok 2021. Definitivní rozhodnutí by kabinet Angely Merkelové měl učinit v červnu a parlament ho schválit v červenci.
V Japonsku vlna cunami po silném zemětřesení poškodila počátkem března jadernou elektrárnu Fukušima 1, ze které následně začala unikat radiace. Kvůli úniku bylo donuceno k opuštění domovů asi 140.000 lidí. Evropská unie v reakci na tuto nehodu do konce roku uskuteční zátěžové testy jaderných elektráren, česká vláda se jaderné energetiky vzdát nechce.