Merrill Lynch přišla s přehledným shrnutím možných scénářů týkajících se vývoje v Řecku. Za velice pravděpodobné považuje to, že dojde k velké privatizační vlně, která sníží dluh a zlepší jeho udržitelnost. Pro ekonomiku je tento krok pozitivní, ale požadavky na financování v letech 2012 – 2013 sám o sobě nevyřeší. Pro dluhopisy by měl být „mírně pozitivní“. Podobnou charakteristiku má prodloužení doby splatnosti úvěrů od MMF.
Pravděpodobné je navýšení bilaterálních úvěrů od členů eurozóny, to sebou ale nese i riziko hlubší recese kvůli přísným úvěrovým podmínkám. Pomohlo by však vyřešit potřebu refinancování půjček v letech 2012 – 2013. Podobně by zafungovalo i rozšíření úvěrů z EFSF, jejichž pravděpodobnost analytici odhadují na střední až vysokou.
Středně velkou pravděpodobnost pak má možnost snížení úroků z úvěrů poskytnutých od EU a MMF, samo o sobě by ale problémy s financováním neřešilo. Pro držitele dluhopisů by toto snížení bylo stejně jako všechny předchozí možnosti mírně pozitivní. To už ale neplatí u možnosti „dobrovolného“ prodloužení jejich doby splatnosti. U ní je opět střední pravděpodobnost, nastala by, pokud by například hrozil default v roce 2012. Mohlo by tak dojít k uvolnění finančního tlaku na Řecko, zároveň ale hrozí oslabení finančního systému a podkopání budoucího přístupu na trh.
Malou pravděpodobnost má podle banky širší restrukturalizace – tedy dobrovolná výměna stávajících dluhopisů za papíry s nižší nominální hodnotou. Došlo by ke zlepšení dluhového profilu země a dluhové zátěže, pravděpodobně by ale také došlo k oslabení finančního systému a podkopání budoucího přístupu na trh. Snížení hodnoty duhopsiů se odhaduje na 50 %.
Velmi malou pravděpodobnost má podle analýzy „tvrdá restrukturalizace“, která by sebou nesla změnu finančních nebo právních podmínek bondů. Možné jsou různé kombinace nižších úroků, nominální hodnoty a delší doby splatnosti. Došlo by opět ke zlepšení dluhového profilu země a dluhové zátěže, ale i k extrémnímu poškození finančního systému eurozóny a uzavření přístupu na trh na několik let.
A extrémně málo pravděpodobný je odchod z eurozóny, který by sebou nesl výrazné snížení hodnoty dluhu – pravděpodobně kolem 75 %. Došlo by k přijetí vlastní měny a její devalvaci, ta by podpořila růst ekonomiky.
Uvedené shrnuje následující tabulka:
(Zdroj: FT Alphaville)