Řecko zvažuje, že by stejně jako Španělsko vytvořilo banku, na níž by převádělo ztrátová aktiva ze státních bank. Informoval o tom list To Vima. Myšlenkou se údajně zabývá řecké ministerstvo financí. Část zemí v čele s Německem, Finskem a Nizozemím dala najevo, že zemi uvolní další prostředky až po přijetí dalších úsporných opatření. ECB znovu ostře vystoupila proti restrukturalizaci dluhu. "Myšlenka spořádané restrukturalizace řeckého dluhu nemá reálný základ a je spíše z kategorie pohádek," uveld člen bankovní rady ECB Lorenzo Bini Smaghi.
Úvahami o zřízení špatné banky Řecko zkoumá možnost očistit své banky od tzv. toxických obligací, aby se staly atraktivnějšími pro případné kupce. Do privatizace by podle návrhu měla jít například Savings Post Bank. Ministerstvo podle listu analyzuje model španělských spořitelen cajas. Předpokládá se, že řecké banky drží nesplacené státní obligace za přibližně 50 miliard eur, které přišly o část nominální hodnoty kvůli řecké dluhové krizi. Pokud Řecko restrukturalizuje dluh, bankám to přinese další ztráty.
V Aténách je už více než dva týdny hodnotící mise Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, která posuzuje, zda Řecko plní podmínky pro uvolnění další tranše úvěrové pomoci. Pokud uvolnění dalšího úvěru nedoporučí, hrozí Řecku v červnu, že nesplatí dluhopisy v částce přes 13 miliard dolarů.
Německo, Nizozemsko, Finsko a další členové eurozóny neposkytnou Řecku další finanční pomoc, pokud země nezavede další úsporná opatření, uvedl o víkendu nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Lídři eurozóny jednají o dohodě, která by výměnou za další pomoc Řecko vedla k dosud bezprecedentní vnější intervenci do řecké ekonomiky. Její součástí by byla i mezinárodní účast ve výběru daní či při privatizaci státního majetku, informuje FTD. Zdroje zapojené do rozhovorů pro FTD uvedly, že balíček by obsahoval i pobídky pro soukromé držitele řeckých dluhopisů, aby dobrovolně přijali prodloužení jejich splatnosti. Hovoří se i o dalším kole úsporných kroků.
Podle de Jagera je zcela nezbytné, aby Řecko splnilo všechny podmínky, k nimž se zavázalo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), aby získalo další část z pomoci 110 miliard eur slíbené loni. Hospodářští ministři eurozóny zkoumají podle nizozemského ministra variantu, že by Řecku povolili nezávislé rozložení splátek, tzv. soft reprofiling.
Odepření dalších zdrojů živí spekulace kolem přiblížení restrukturalizace nebo vystoupení z eurozóny. Tyto kroky by pro Řecko de facto znamenaly trest smrti, vzkázal z ECB Bini Smaghi. "Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem. Alespoň ne v tomto prostředí," poznamenal Bini Smaghi k náznakům, že by Řecko mohlo sáhnout k mírnější formě restrukturalizace - reprofilaci.
"Kdyby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, bankovní systém Řecka by zkolaboval. Pak by bylo nutné zajistit jeho obrovskou rekapitalizaci, ale kde by se na to vzaly peníze?," ptá se dále Bini Smaghi. Vyhlášení platební neschopnosti by znamenalo ztráty pro ECB, která drží řecké státní dluhopisy, a jejich soustavným nakupováním tak zemi výrazně v krizi pomáhá. Bini Smaghi ale řekl, že dopady platební neschopnosti Řecka by pocítily hlavně centrální banky eurozóny a v konečném důsledku daňoví poplatníci. Řecko podle něj není v platební neschopnosti a situaci stále může řešit, například rozprodejem státního majetku či změnou daňového systému a struktury výdajů. "Když se podíváte na bilanci Řecka, tak ta země není nesolventní," řekl bankéř.
Představitelé řeckých vládních a opozičních stran se v pátek nedohodli na tom, jak vyvést zemi z dluhové krize. Konzervativci jako největší opoziční strana odmítli vládní politiku, která podle nich škodí ekonomice i společnosti. Další úspory v Řecku odmítá největší opoziční strana, podle které je jedinou cestou vyjednání nové dohody o pomoci.
Mezinárodní měnový fond (MMF) i řecký premiér Jorgos Papakonstantinu v neděli odmítl informace týdeníku Der Spiegel o tom, že inspekční tým zjistil nesplnění ani jednoho ze stanovených fiskálních cílů Řecka.
"Nejnovější zprávy v médiích, které píší, že znají zjištění hodnotící mise, nejsou pravdivé. Jednání s řeckými představiteli nadále pokračují a brzy by měly skončit," uvedla podle agentury Reuters mluvčí MMF.
Podle šéfa ekonomických poradců německé vlády Wolfganga Franze ale může být určitá forma restrukturalizace řeckého dluhu potřebná.
"Je možné, že dluhová restrukturalizace bude potřebná a v tomto případě upřednostňuji snížení nominální hodnoty dluhopisů. Jsem si plně vědom nákladů, které by takovéto opatření přineslo," řekl Franz.
Podle něj je neakceptovatelné, aby daňoví poplatníci snášeli rizika vyplývající z řeckého dluhu a držitelé dluhopisů zároveň profitovali z vysokých úroků.
(Zdroj: FTD, Bloomberg, AP, mediafax, čtk)