Velká Británie poroste v letošním roce citelně pomaleji proti dosavadních odhadům a bude si muset v příštích pěti letech více půjčovat, uvedl britský ministr financí George Osborne spolu s předložením návrhu rozpočtu pro následující fiskální rok, začínající dubnem. Změnám se podle Osborna nevyhnou daně, v rámci kterých chce o 2 % snížit korporátní daň, avšak zároveň uvádí, že pro britskou ekonomiku není dlouhodobě udržitelné vysoké zdanění nejbohatších.
Velká Británie dnes oficiálně snížila odhad růstu pro letošní rok z dosavadních 2,1 % HDP na 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Osborne ve vystoupení citoval nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), který v listopadu počítal, že britská ekonomika letos poroste o 2,1 procenta a v roce 2012 o 2,6 procenta. Nyní OBR předpokládá růst britské ekonomiky příští rok růst 2,5 procenta a v roce 2013 o 2,9 procenta. Pokud jde o inflaci, která se podle posledních údajů zvýšila na 4,4 procenta, Osborne připustil, že se letos bude pohybovat mezi čtyřmi a pěti procenty. Příští rok by se měla snížit na 2,5 procenta. Cílem britské centrální banky je dvouprocentní inflace.
Britský rozpočtový rok začíná 1. dubna. Podle Osborna deficit v končícím finančním roce dosáhne 146 miliard liber, tedy o 2,5 miliardy méně, než se předpokládalo na podzim. V dalších letech by ale měl deficit klesat pomaleji, než OBR odhadoval. V roce 2011/2012 to bude 122 mld. GBP místo dříve očekávaných 117 mld. GBP, v rozpočtovém roce 2013/2014 by to pak mělo být 70 miliard liber oproti původnímu předpokladu 60 miliard. Státní dluh letos dosáhne zhruba 60 procent britského HDP, příští rok 71 procent HDP a do konce funkčního období tohoto parlamentu, tedy do roku 2015, by měl začít klesat.
„Dnešní rozpočet je o reformě britského hospodářství tak, abychom podpořili růst ekonomiky a pracovních míst a naši budoucnost,“ uvedl Osborne. Premiér apeluje na transformaci ekonomiky v situaci, kdy na domácnosti tlačí vzrůstající inflace, vysoká nezaměstnanost a očekávání růstu úrokových sazeb. Korporátní daň počínaje dubnem tohoto roku začne klesat letos o dvě procenta a následně o procento ročně a po tříletém období dosáhne 23 procent. Osborne uvedl, že na vyrovnání výpadku korporátní daně bude využita bankovní daň, uvalená s příštím rokem.
Již na podzim Osborne oznámil snížení státních výdajů během pěti let o 20 procent, začátkem ledna se zvýšila daň z přidané hodnoty ze 17,5 procenta na 20 procent. Vzhledem k vysokým cenám benzinu premiér zrušil plánované zvýšení daně na pohonné hmoty, které mělo začít platit od začátku dubna. Tento krok bude kompenzován zvýšením daní ropných společností těžících v Severním moři. Osborne také oznámil zmražení spotřební daně na alkohol a na leteckou dopravu. O dvě procenta naproti tomu stoupne daň na tabákové výrobky. Ministr oznámil rovněž mírné snížení daní, o 630 liber se zvýší nezdanitelný základ daně z příjmu na 8012 liber (225.000 korun). Podle vlády by to mělo asi 25 milionům Britů ušetřit kolem 45 liber (asi 1300 korun) ročně. Průměrný plat se v Británii pohybuje kolem 20.000 liber ročně. Ministr financí také oznámil konzultace, jejichž cílem by mělo být sloučení daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění. Zopakoval, že 50% daň z příjmů nad 150.000 liber ročně, kterou zavedla předcházející vláda labouristů, je jen přechodným opatřením. Dnes oznámený rozpočet ostře kritizoval šéf opozičních labouristů Ed Miliband. Zopakoval, že vláda škrtá příliš hluboko a příliš rychle a důsledkem je nižší hospodářský růst a stoupající nezaměstnanost.
Odborová ústředna Odborový kongres (TUC) na sobotu svolala do Londýna demonstraci proti škrtům a ekonomické politice vlády vůbec. TUC předpokládá, že by mělo přijít aspoň 100.000 lidí.
Spotřebitelská důvěra ve Velké Británii v březnu zůstala u minim z března roku 2009. Britové jsou dle zprávy (36,38 EUR, -1,02%) NOP pesimističtí k oživení ekonomiky a jeho udržitelnosti. Program fiskální úspor, který vlády má zrušit více než 300 tisíc míst ve veřejném sektoru v příštích pěti letech, začne příští měsíc. Nezaměstnanost se blíží 8 procentům a ekonomika ve 4Q10 vykázala pokles. Inflace v únoru akcelerovala nejrychleji za poslední dva roky, což vytváří na BoE tlak na růst úrokových sazeb a zároveň ji vrhá do nesnadné „křeče“ v rozhodování mezi inflací a poklesem ekonomiky. Spotřebitelské ceny v únoru rostly 4,4% meziročním tempem po 4% tempu v lednu.