Aktualizováno Řecko stojí před zodpovědností historické volby mezi setrváním v eurozóně, za cenu velmi bolestných úspor, nebo odchodem z uskupení spojeného společnou měnou a návratem k řecké drachmě. „Největší posun v poválečné historii Řecka, přijetí eura a posun evropským směrem, je vážně ohrožen,“ vzkázala do své vlastní země evropská komisařka narozená na Krétě, Maria Damanaki. Pro Řecko i tamní ekonomiku je významnou osobností, v Evropské unii zodpovídá za oblast rybářství a námořní záležitosti.
„Scénář odchodu Řecka z eurozóny je zcela jasně na stole a já mám povinnost mluvit v této chvíli zcela otevřeně. Máme vůči volbě, před kterou stojíme, historickou zodpovědnost. Buď se budeme schopni domluvit s našimi věřiteli na programu značných obětí a konkrétních výsledků a dostojíme naší zodpovědnosti, nebo nás čeká návrat k drachmě. Vše ostatní je v tuto chvíli podružné,“ uvedla Maria Damanaki.
Řecko je podle členky řeckého parlamentu, bývalé první ženy v zemi ve vedení politické strany, kandidátky na primátorku Atén, členky Evropského parlamentu, při svém prvním zvolení v roce 1973 vůbec nejmladší řecké poslankyně a dnešní členky PASOK jasně nakročeno mimo eurozónu, když není schopno dohody politických stran na dalších úsporách a vláda podle spekulací dokonce zvažuje vypsání referenda, ve kterém o takovém kroku rozhodnou přímo občané (závěr referenda je předem jasný). Za značnou ironii ale také označila, že Evropská unie a Mezinárodní měnový fond dnes vyzývají opozici v řeckém parlamentu, aby podporovala reformy vlády, když NDP byla u moci a lhala o vývoji fiskální situace země, kterou podle ní PASOK odkryl, čímž ovšem odstartoval krizi.
Ostrá slova do Řecka směroval zástupce Evropské centrální banky Jürgen Stark. Řecké banky podle něj utrpí kritické ztráty depozit, až možný run na tamní banky, pokud dojde k restrukturalizaci řeckého dluhu. Úroveň zadlužení podle něj dosahuje kritických úrovní a v případě Řecka nestačí pouze dluh snížit, ale země musí dosahovat přebytku, který bude zajištěn výběrem daní a dalšími rozpočtovými příjmy překračujícími jeho výdaje. „Snížení dluhu cestou restrukturalizace nikam nevede a nevyřeší základní problém,“ varuje Stark. Upozorňuje také na vážné náklady takového kroku nejen pro Řecko, ale na celou Evropu. „Musíme myslet o krok dopředu,“ zní z jeho úst směrem k úvahám politiků. U takto mírné kritiky se nezastavil. Pronesl také, že očekával podstatně více od reformy evropského paktu stability a růstu a že by si představoval větší aktivitu politické scény a zejména spolupráci ze strany Evropského parlamentu.
Německý ministr zahraničí Westerwelle označil záchranné balíky finanční pomoci okrajovým zemím eurozóny za kupování si času a také podle něho se eurozóna a jednotlivé slabé země musejí soustředit především na posílení výkonu ekonomiky a konkurenceschopnosti.
(Zdroj: Bloomberg, FXA, Reuters, Athens News Agency, AP, DPA)