Aktualizováno Německá vláda dnes podle očekávání schválila návrh zákona, podle nějž všechny jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz do roku 2022. Normu musí ještě odhlasovat parlament, který by tak měl učinit do začátku července.
Německá koaliční vláda podle očekávání plánuje ponechat natrvalo mimo provoz sedm, zatím dočasně odstavených, nejstarších německých jaderných reaktorů a problémovou severoněmeckou jadernou elektrárnu Krümmel. Do roku 2021 by mělo být odpojeno dalších šest jaderných reaktorů. Podle víkendové dohody kancléřky Angely Merkelové se zemskými premiéry by měly být vypínány v letech 2015, 2017, 2019 a 2021. Tři zbývající reaktory by mohly zůstat v provozu až do roku 2022, pokud by hrozily výpadky v dodávkách elektřiny. Původní koaliční záměr ale počítá s přezkoumáním v roce 2018, zda nebude možný definitivní odklon od jádra už v roce 2021.
Podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena bude v letech 2015, 2017 a 2019 ukončen provoz vždy jedné elektrárny. V roce 2021 by pak měly následovat další tři a poslední tři nejmodernější reaktory mají být utlumeny nejpozději v roce 2022. Röttgen přitom poznamenal, že každou z těchto elektráren bude možné uzavřít i dříve, nejpozději však k termínu stanovenému schválenou novelou.
Podle informací v německém tisku by měl v roce 2015 skončit provoz reaktor v bavorském Grafenrheinfeldu, o dva roky později jaderná elektrárna Gundremmingen B a v roce 2019 Philippsburg II. V roce 2021 by měly jít ze sítě elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. Jako poslední vypnutí čeká reaktory Isar II, Neckarwestheim II a Emsland.
Dolní parlamentní komora, Spolkový sněm, by se balíkem energetických zákonů měla začít zabývat už ve čtvrtek. Závěrečné hlasování se čeká na konci června. Spolková rada, která je horní komorou německého parlamentu, by projednávání měla dokončit 8. července.
Místo jádra, které před březnovým odstavením sedmi reaktorů zajišťovalo 23 procent produkce elektřiny, chce Německo v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů a plynové elektrárny. Spolu s novelou zákona o jaderné energetice proto německá vláda pošle do parlamentu doprovodné návrhy norem, které mají urychlit výstavbu těchto zařízení a nových přenosových sítí.
Podle agentury Reuters vláda oproti předchozím očekáváním neplánuje v březnu 2012 dále snižovat státní subvence pro solární proud. Vyplývá to podle ní z návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích, který dnes kabinet také schválil. Na konci května Röttgen oznámil, že vláda zváží další omezení podpory o šest procent, v dokumentu se to ale podle Reuters neobjevuje. Německá vláda už schválila snížení subvencí od 1. července o zhruba devět procent a další od 1. ledna 2012.
Německá vládní koalice počítá se zachováním daně z jaderného paliva, která byla oznámena již vloni v rámci úsporného balíku a má do státního rozpočtu každoročně přinést 2,3 miliardy eur. Rozhodnutí o neobnovení provozu sedmi odstavených jaderných elektráren a roky odstaveného poruchového reaktoru v Krümmelu však podle odborníků povede k poklesu příjmů z této daně na 1,3 miliardy eur ročně.
Výběr „jaderné daně“ je časově omezen do roku 2016. Provozovatelé německých jaderných elektráren mají za každý gram paliva odvádět státu 145 eur. V průměru tak za každou atomovou elektrárnu v zemi zaplatí přibližně 150 milionů eur. Výnosy poputují do zvláštního fondu, z něhož bude financován rozvoj obnovitelných zdrojů. Právě na nich chce Německo v budoucnu postavit svou energetickou politiku.
Pokud se plán německé koalice realizuje, přijdou jen dva největší provozovatelé jaderných elektráren v Německu E.ON a RWE až o 22 miliard eur. Tvrdí to studie německé banky Landesbank Baden-Württemberg (LBBW), o níž dnes informoval deník Handelsblatt. Část těchto ztrát se jim podle LBBW ale pravděpodobně podaří vyrovnat zisky z jejich uhelných a plynových elektráren.
E.ON už minulý týdeb oznámil, že podá na německou vládu žalobu kvůli dani z jaderného paliva, kterou chce kabinet Merkelové vybírat i navzdory odpojování atomových elektráren. RWE to zatím zvažuje. Odškodnění za nucené ukončení provozu svých nukleárních zařízení v Německu chce žádat také švédský koncern Vattenfall, čtvrtý největší producent elektřiny na německém trhu.
"Pro nás by mohl německý odklon od jádra v hospodářském roce 2011 znamenat ztráty stovek milionů eur," řekl v pátek šéf společnosti Oystein Loseth. Rozhodující prý bude, zda německá vláda nabídne za odstavení elektráren nějaké kompenzace, například v podobě převodu objemů vyprodukované elektřiny z již vypnutých zařízení na ta, která to čeká až v budoucnu.
Vattenfall v Německu provozuje jaderné elektrárny Krümmel a Brunsbüttel, které již byly odpojeny ze sítě. Kromě nich má dvacetiprocentní podíl v atomové elektrárně Brokdorf, která by měla skončit do roku 2021.
(Zdroj: ČTK, DPA, Bloomberg)