Když demokracie nefunguje

Pro demokracii obvykle hovoří předpoklad, že svobodné volby jsou nejlepším způsobem, jak se zbavit neschopných a zkorumpovaných politiků. Tento pohled se ale zakládá na jiném předpokladu. A to, že voliči jsou schopni monitorovat a ohodnotit činnost vlády. Tato schopnost pak závisí na dostupnosti kvalitních informací a na tom, jak je voliči zpracují. Winston Churchill v této souvislosti jednou uvedl, že „nejlepším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem“.

Výsledek volebního procesu je totiž určen souhrou mezi úrovní demokracie ve společnosti a úrovní vzdělání. Demokracie tak vede k tomu, že jsou voleni lepší politici, jen pokud úroveň vzdělání překročila určitou hranici. A zlepšení ve vzdělání zase zlepšuje výsledek voleb pouze v případě, pokud není omezena možnost kandidovat. Vedle toho se ukazuje, že kompetentnější volení zástupci mají obecně větší tendenci k čestnějšímu chování, než ti, jejichž kompetence je nízká.

Vzdělání ale může zlepšit vládu i v nedemokratických zemích. Patrná je jeho role v současném vývoji na Středním východě. Zvýšené investice do vzdělání tam postupně vytvořily generaci dobře vzdělaných, ale frustrovaných politických aktivistů. Autokratické režimy v této oblasti tak samy přispěly ke svému pádu.

Uvedené je výtahem z „Democracy, quality of government, and the average voter“ autorů Piergiuseppe Fortunata a Ugo Panizzy.

(Zdroj: VOX)