Aktualizováno Řecko by mělo mít po přijetí druhého záchranného balíku k dispozici více peněž, než mu bylo „jednorázově“ přislíbeno loni v květnu. Zatímco první úvěrová linka evropských vlád a MMF dosahovala celkové výše 110 miliard eur, po druhém kole by měla země již mít od věřitelů k dispozici již 132 miliard eur, vyplývá z neoficiálních informací agentury Bloomberg. Dalších 50 miliard má potom řecká vláda získat z prodeje státního majetku. Včetně výnosu z privatizace by tak země měla v následujících letech mít k dispozici částku přesahující asi o 20 miliard výši 170 miliardám eur, což je podle evropských odhadů právě částka, kterou Řecko potřebuje zalátání děr ve veřejných rozpočtech rozdrásaných dluhy.
Dva informované zdroje agentury Bloomberg z prostředí mezinárodních jednání tvrdí, že současné plány evropských vlád a Mezinárodního měnového fondu počítají s dodáním 45 miliard nových finančních prostředků. Dalších 57 miliard eur prý Řecko bude moci čerpat z první úvěrové linky otevřené loni, asi 50 miliard eur (podle plánu vlády ze čtvrtečního večera) má jít z privatizace a nakonec dalších asi 30 miliard eur by mělo být výsledkem přerolování splatnosti dluhopisů země.
Právě poslední jmenovaný zdroj financí – patrně ve formě „dobrovolné“ výměny řeckých dluhopisů za jiné s odlišnou dobou splatnosti – vyvolává největší otazníky. Zatímco Německo z pozice největší ekonomiky eurozóny opakovaně vystupovalo pro toto zapojení věřitelů ze soukromého sektoru, Evropská centrální banka je rezolutně proti a ratingové agentury vyhrožují prohlášeními o uvrhnutí Řecka do škatulky „bankrot“.
Držitelé dluhopisů musí přispět na druhou finanční pomoc pro Řecko významnou měrou, apeloval německý ministr financí Wolfgang Schäuble v dopise adresovaném tento týden kolegům z rady ministrů financí Evropské unie a z ECB. Věřitelé by měli podle člena německé vlády přistoupit na výměnu dluhopisů za dluhopisy delší o 7 let, aby dali této problémové zemi eurozóny více času na vyřešení ekonomických problémů. Loni v květnu očekávaný návrat Řecka s nataženou rukou na finanční trhy na konci letošního roku označil Schäuble za „více než nerealistický“ předpoklad.
Evropská centrální banka z těsné blízkosti sleduje mezi finančními trhy, vládami zemí eurozóny a MMF. Tato takzvaná troika se dohaduje, kdo záchranu Řecka zaplatí. Pokud se jim totiž dohodnout nepodaří, Řecko se může stát první zemí eurozóny, která bude nucena vyhlásit platební neschopnost.
Jean-Claude Trichet se dnes na tiskové konferenci ECB (samostatný článek zde) sice ohradil, že rozhodně nehodlá vést dialog s žádným konkrétním ministrem německé vlády, přesto došlo na další otázky namířené na situaci Řecka a spekulace, že se země patrně nevyhne platební neschopnosti.
Trichet zopakoval, že ECB je proti restrukturalizaci řeckého dluhu. "Odmítáme každou formu donucování. Naopak voláme po tom, aby se zabránilo všem formám úvěrové události a selektivní platební neschopnosti. A pochopitelně také platební neschopnosti v pravém slova smyslu," uvedl šéf ECB a v první části odpovědi přesto narazil na politické tlaky Německa, aby Řecko a MMF dostaly mandát umožňující zahájit proces zapojující do další finanční pomoci zemi přímo i držitele dluhopisů formou prodloužení splatnosti obligací.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, MediaFax)