Paul Krugman se na svém blogu krátce věnuje porovnání islandského a irského řešení bankovní krize a jejich důsledkům, vývoji kurzu dolaru a zejména systému zdravotní péče a výzkumu ve společnosti Pimco.
Bankrotovat, nebo zachraňovat?
Credit default swap (CDS) Islandu nyní klesl na 200 bodů, nižších hodnot nebylo dosaženo mnoho měsíců před bankovním kolapsem v říjnu roku 2008. CDS klesaly soustavně již od ledna a tento pohyb ukazuje na rostoucí důvěru v islandskou ekonomiku.
CDS Irska však leží na 683 bodech. Vypadá to tedy tak, jako kdyby u dluhu vytvořeného bankéři bylo lepší přikročit k defaultu a u měny přikročit k jejímu oslabení, než znárodňovat ztráty privátního sektoru a poutat se k pevnému kurzu. A je to lepší i z pohledu investorů, uzavírá ekonom toto téma.
Ztráta hodnoty dolaru?
Pokud lidé začnou hovořit o ztrátě hodnoty dolaru, skutečná čísla vypadají následovně (graf ukazuje vývoj kurzu dolaru ke koši měn):
Hovořím tedy o tom, že pokles kurzu v posledních měsících v podstatě jen znamenal dosažení úrovně, která tu byla před krizí. Po ní totiž kurz přechodně vzrostl kvůli poptávce po bezpečných aktivech. A uvedený pokles se nedá srovnávat s poklesem kurzu, ke kterému došlo během vlády prezidenta Bushe. Je podivné, že tehdy jsme nářek nad ztrátou hodnoty dolaru neslyšeli. A i když jsem sám jeho politiku často kritizoval, slabého dolaru se to nikdy netýkalo, napsal Paul Krugman ohledně vývoje na měnových trzích.
Makro Pimca jde dolů.
Poprvé jsem s lidmi z Pimca hovořil někdy v roce 1991, šlo o ekonomické problémy, nevím již o jaké. Od té doby tato společnost dosáhla velkých úspěchů. Bill Gross je bezpochyby úspěšným investorem a ekonomické analýzy této společnosti jsem často shledal vysoce hodnotnými. A v letech 2009 – 2010 tato firma silně profitovala ze správných sázek na to, že sazby zůstanou nízko.
Zhruba od minulého roku mi ale to, co Pimco říká, dává stále menší smysl. Gross vsadil hodně peněz na to, že po ukončení QE sazby vzrostou. Ještě zbývají tři týdny, ale nevypadá to, že se tak stane. A ekonomická logika stojící za tímto krokem byla úplně mylná. Nyní Mohamed El-Erian tvrdí, že vysoká inflace v Číně a Brazílii je výsledkem chyb Bena Bernankeho. Opět je za tím naprosto mylná ekonomická logika. El-Erian mě přitom šokoval, protože se zdá, že vyrábí nějakou vlastní verzi makroekonomie. A k tomu bychom měli přikročit pouze v případě, že staré modely nefungují. To se ale nestalo, uzavírá ekonom své zamyšlení nad výzkumem investičního obra, společnosti Pimco.
(Zdroj: Blog Paula Krugmana)