Ani včerejší schůzka ministrů financí eurozóny nepřinesla rozuzlení problematických oblastí připravovaného druhého záchranného plánu pro Řecko. Kamenem úrazu zůstává otázka zapojení soukromých věřitelů do financování další kapitálové injekce této periferní ekonomiky eurozóny. Výsledkem večerního jednání Ecogroup je pouze žádost o poskytnutí více času, toho však již příliš nezbývá. EU musí sjednat dohodu o plánu pro Řecko do summitu 23.-24. června, jinak bude ohroženo uvolnění další tranše dosavadního úvěru od Mezinárodního měnového fondu a Řecko bude stát před akutním rizikem bankrotu.
"K žádnému výsledku se nedošlo," shrnul včerejší jednání v Bruselu německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který je dlouhodobým zastáncem nutnosti zapojit do druhé pomoci Řecku soukromé investory. Forma této reprofilace dluhu by podle Německých představ vypadat tak, že by institucionální investoři, kteří drží řecké státní dluhopisy, přijali výměnu obligací za nové s lhůtou splatnosti delší alespoň o sedm let, a to ještě před „doběhnutím“ původních dluhopisů.
Německý plán podporuje Nizozemsko a kloní se k němu řada dalších zemí eurozóny. Proti je však v rámci Evropské unie například Francie, z institucí potom zejména Evropská centrální banka, ale i Evropská komise. Namísto výměny dluhopisů, která zavání nedobrovolností, žádají jemnější formu řešení, kdy by soukromí věřitelé byli motivováni k nákupům nových řeckých dluhopisů po vypršení splatnosti dosavadních.
Problémem je, že jakoukoli nedobrovolnou restrukturalizaci dluhu by ratingové agentury označily za takzvanou úvěrovou událost, tedy za stav platební neschopnosti. V tom případě by ECB již nemohla dluhopisy země přijímat jako kolaterál při refinancováním bankovního sektoru země, což by toto vitálně důležité odvětví ekonomiky uvrhlo do ještě hlubších problémů. ECB navíc jedná i kvůli vlastní rozvaze, je totiž jedním z největších věřitelů Řecka s expozicí ve výši desítek miliard eur.
Zapojení soukromých investorů do druhého záchranného programu pro Řecko musí být dobrovolné, a pokud se provede v duchu takzvané vídeňské iniciativy z roku 2009, pak dobrovolné pravděpodobně i bude, řekl dnes člen Rady guvernérů ECB Mario Draghi. Ten je považován za člověka, který má největší šanci stát se letos na podzim novým šéfem ECB, až skončí mandát nynějšímu prezidentovi Jeanu-Claudu Trichetovi.
V rámci vídeňské iniciativy pro střední a východní Evropu se mezinárodní bankovní instituce v roce 2009 dohodly, že zvýší objem úvěrů pro zmíněný region. Hlavní komerční banky se pak zavázaly, že nechají otevřeny úvěrové linky pro své "dcery" ve východní Evropě, respektive v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Lotyšsku. Iniciativa tak v zemích střední a východní Evropě pomohla ochránit bankovní systémy.
"Existují v zásadě dvě iniciativy, o kterých se diskutuje. Tou jednou je vídeňská iniciativa, která podle mého názoru vypadá jako zcela dobrovolná. Tou druhou je výměna dluhopisů, kde jsem nepochopil, zda je dobrovolná, anebo zda by dobrovolnou mohla být v konečném důsledku," poznamenal Draghi před členy Evropského parlamentu. Ti jej zároveň vyslechli v souvislosti s jeho zájmem o funkci prezidenta ECB.
Podle odhadu Evropské komise, který dnes citoval britský list Financial Times, by v případě prosazení německého plánu musely vlády eurozóny pomoci svým bankám, které drží řecké dluhopisy, asi 20 miliardami eur. Další desítky miliard budou zřejmě zapotřebí k rekapitalizaci řeckých bank, jimž hrozí, že jim ECB přestane poskytovat úvěry, které dostávají výměnou za zástavy řeckých státních dluhopisů. Tyto dluhopisy totiž budou po restrukturalizaci hodnoceny v kategorii "selective default" (selektivní platební neschopnost) a ECB hrozí, že takové papíry do zástavy brát nebude.
Profesor Oxfordské univerzity a člen poradního sboru německého ministerstva finančí Clemens Fuest však dnes navrhl, aby vlády eurozóny nabídly ECB na úvěry řeckých bank garance. To by centrální bance umožnilo dál dodávat řeckému bankovnímu sektoru likviditu, k níž se na běžném mezibankovním trhu nedostanou. "Vlády tím na sebe nebudou přebírat žádné finanční keriziko, protože jsou stejně akcionáři ECB," napsal Fuest v komentáři pro německý list Handelsblatt.
Obavy z šoků na finančních trzích a z dalšího šíření nákazy dluhovou krizí v důsledku restrukturalizace řeckého dluhu Fuest odmítl. "Trhy už dlouho zahrnují do cen řecký bankrot, banky si na to vyčlenily rezervy a je připravena řada nástrojů pro stabilizaci finančního trhu," řekl.
Jednání ministrů budou pokračovat v neděli večer v Lucemburku, hodně se však čeká od páteční schůzky německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, WSJ)