Přísnější pravidla pro finanční trhy, která zhruba před rokem v reakci na krizi odvětví schválili američtí zákonodárci, do praxe pronikají jen pomalu. Regulátoři mají zpoždění s tvorbou definitivní podoby pravidel vyplývající ze zákona, jenž měl zabránit opakování vážných finančních otřesů, jako byl ten, který zachvátil svět v roce 2008. Bez kontroly tak stále zůstává například trh s takzvanými deriváty, což jsou cenné papíry, jež podle převažujícího mínění výrazně rozšířily rozsah krize.
Původně měla podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) nová pravidla pro trh s deriváty v hodnotě zhruba 600 bilionů dolarů začít platit od příštího měsíce. Regulátoři ale natolik zápasí s jejich tvorbou, že se o půl roku zpozdí. Podle WSJ si tak zatím banky, investoři, ale i firmy, které deriváty používají jako pojistku svých transakcí, oddechli. Na zpoždění přitom mají svůj podíl, když zasypali regulátory trhu požadavky, které by podle nich měla nová pravidla zohlednit.
Deriváty jsou cenné papíry, jejichž hodnota je odvozena od podkladového aktiva. Obchod s některými z nich není regulovaný, protože se často neodehrává na burze, ale přímo mezi účastníky transakce. Před finanční krizí tak například banky po celém světě nakupovaly deriváty odvozené z amerických hypoték. Když se ukázalo, že značnou část těchto hypoték jejich majitelé nikdy nesplatí, znamenalo to obrovské ztráty pro banky po celém světě, jež přes deriváty do hypotečního trhu USA investovaly.
Jedním z cílů americké finanční reformy, kterou loni prosadil prezident Barack Obama, proto bylo vnést na trh s deriváty více světla. V současnosti ale stále například není jasné, jakými pravidly se firmy obchodující s deriváty budou řídit či jaké pro ně budou platit registrační požadavky. Nejinak je na tom i značná část dalších ustanovení reformy, která měla původně být radikální změnou, nakonec je ale díky tlaku velkých bank jen "mírným pokrokem v mezích zákona".
Na definici tak stále čeká více než polovina z 387 souborů pravidel obsažených v reformě. Jasné například stále není, jaké nebankovní instituce představují systémové riziko pro finanční systém a vyžadují větší dohled. Nová agentura na ochranu spotřebitelů před nekalými praktikami finančních institucí pak sice příští měsíc začne fungovat, její hlas ale bude výrazně utlumen tím, že kvůli sporům republikánů a demokratů nemá ředitele. Americká vláda se již začala obávat, že podobně do ztracena by - s tím, jak blednou vzpomínky na krizi - mohla vyšumět i celá reforma.
Obama ji podepsal loni 21. července. Zákon je reakcí na finanční krizi a představuje největší změnu dohledu nad odvětvím od 30. let minulého století. “Tato reforma ... zkrotí zlořády a nemírnosti, jež téměř zničily náš finanční systém. Konečně vnese jasno do složitých a riskantních transakcí, které pomohly spustit finanční krizi,” řekl tehdy Obama. Nejméně ještě půl roku ale tato slova zůstanou jen nenaplněnou proklamací.
Rozsáhlá norma, která má kolem 2300 stránek, se například snaží řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Vytváří například zvláštní radu, jež bude sledovat a řešit systémová rizika, která ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Zpřísnily se také kapitálové požadavky pro velké banky.