Tempo růstu čínských mezd dosahuje 17 % ročně, kurz renminbi posiluje a mezera mezi mzdami v USA a Číně se tak rychle uzavírá. Vládní pobídky a flexibilní trh práce také stále více zvyšují konkurenceschopnost některých států v USA i v oblasti nízkonákladové produkce. Harold L. Sirkin z BCG k tomu uvádí, že ke konvergenci čistých nákladů práce v průmyslu by u Číny a USA mělo dojít v roce 2015. V následujících pěti letech tak bude na trhu k vidění stále více produktů se značkou „made in USA“.
Poté, co vezmeme v úvahu vyšší produktivitu amerických zaměstnanců, budou mzdy ve velkých čínských městech přibližně jen o 30 % nižší než v „nízkonákladových“ státech USA. A protože mzdové náklady představují asi 20 – 30 % celkových výrobních nákladů, průmyslová výroba v Číně bude jen o 10 – 15 % levnější než ve Spojených státech – a to bez započítání nákladů na skladování a dopravu. Pokud vezmeme v úvahu i je, výhody Číny se zmenší na jednociferná čísla, uvádí Sirkin. Do USA se tak pravděpodobně přesune produkce zboží, které se nevyrábí ve velkých objemech a nevyužívá intenzivně lidskou práci. Příkladem je textilní výroba či výroba televizorů, které pravděpodobně zůstanou v Číně.
Několik společností v USA již nyní přehodnocuje své plány na přesun výroby do Číny. Například minulý rok ohlásil stavbu produkční linky v Texasu. Michael Zinser z BCG k tomu uvedl, že jak zaměstnanci, tak odbory jsou ochotnější k ústupkům, aby se tvorba pracovních míst vrátila do USA. Poukazuje i na to, že ředitelé firem by neměli jen porovnávat průměrné mzdy v Číně a v USA. „Průměry jsou historií a zakládají se na datech z celé země. V USA jsou v mnoha nízkonákladových státech zaměstnanci s vysokými dovednostmi. V Číně je ve skutečnosti velmi těžké takové zaměstnance najít,“ uvádí Doug Hohner z BCG.
Avšak i tak Čína zůstane významnou průmyslovou oblastí. Budou nadále pokračovat vysoké investice do kapacit vyrábějících pro její domácí trh. Na její relativně nízké náklady práce se bude nadále spoléhat západní Evropa, protože ta nemá dostatečnou flexibilitu mezd a netěší se podpory, kterou lze dostat ve Spojených státech. A menší nízkonákladové země v Asii zase nemají dodavatelské řetězce, infrastrukturu a pracovní dovednosti na takové úrovni, aby od Číny přetáhly všechnu poptávku po průmyslovém zboží.
(Zdroj: BCG)