a další provozovatele jaderných zařízení v Česku čekají od příštího roku nové poplatky v řádech desítek milionů korun. Novelu atomového zákona, která s nimi počítá, v pátek pustila Poslanecká sněmovna do třetího čtení.
"Jedná se o transpozici evropské směrnice, která stanovuje rámec společenství pro jadernou bezpečnost. Směrnice vyžaduje splnění několika náležitostí, stanovení několika podmínek, které doposud v právních systémech neplatí," uvedl dnes ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). "Hospodářský výbor tento návrh projednal a doporučuje ho schválit s jedinou změnou, která se týká účinnosti. Místo 1. července doporučujeme den vyhlášení," řekl zpravodaj zákona Zbyněk Stanjura z ODS.
Z novely například vyplývá, že od 1. ledna 2012 zájemce o výstavbu jaderného reaktoru v Česku zaplatí částku ve výši 120 milionů korun za vydání povolení k výstavbě, 45 milionů za povolení provozu a dalších 18 milionů jako poplatek za umístění. Pokud zákon projde celým legislativním procesem, zaplatí za dva plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín a pátý reaktor v Dukovanech státu dohromady přes půl miliardy korun.
S novými platbami musejí počítat i současní provozovatelé jaderných zařízení. Roční sazba za provoz jednoho reaktoru bude 30 milionů korun, stejnou sumu si musí připravit i místa určená na obohacování nebo přepracování jaderného paliva. Jeho sklady a úložiště mají platit devět milionů ročně. "Novelu atomového zákona samozřejmě budeme respektovat," řekl již dříve agentuře Mediafax mluvčí Ladislav Kříž. Jestli společnost plánuje vyčlenit na nově zaváděné poplatky zdroje ve svém rozpočtu, Kříž upřesnit nechtěl.
Menší částky budou stačit provozovatelům výzkumných reaktorů s nulovým výkonem, tady jsou sazby od 1,5 milionu za provoz do 15 milionů korun za vydání povolení k výstavbě. Školní reaktory - jeden má například České vysoké učení technické v Praze - jsou od placení osvobozené.
Peníze jsou určené pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který v Česku zajišťuje atomový dozor. Novelizaci zákona, který poplatky zavádí, si vynutila harmonizace české legislativy s evropskou směrnicí. Ta požaduje dlouhodobé a stabilní zajištění peněz pro národního regulátora.
Novela atomového zákona počítá dále například se zmírněním pravidel pro zubní lékaře, kteří pracují s ionizujícím zářením. Zubaři měli se současnými úpravami v praxi problémy, které by jim se změnou zákona měly odpadnout.