Úvaha o možném navýšení nepřímých daní v Česku kvůli případným turbulencím na trzích v souvislosti s problémy Řecka a eurozóny je zcela na místě. Řekl to dnes ministr financí Miroslav Kalousek. Tato možnost, kterou v neděli naznačil premiér Petr Nečas, by byla méně škodlivá než zvýšení přímých daní, dodal ministr.
"Kdyby mělo dojít k nějakým turbulencím, tak musíme věrohodně stabilizovat veřejné rozpočty. A samozřejmě že zdanění spotřeby je mnohem méně škodlivé pro konkurenceschopnost než zvyšování přímých daní," řekl Kalousek při příjezdu na zasedání s kolegy z dalších zemí EU, na němž se řeší potíže Řecka. Nejde podle něj sice o populární krok, ale byl by na místě.
Ministr zdůraznil, že jde zatím o úvahu, ne konkrétní návrh. Praha by k tomu měla přistoupit v případě, kdyby se současná dluhová krize kolem Řecka a eurozóny dále rozrůstala, kdyby se na trhu objevily turbulence či panika a pokud by křehký růst eurozóny vlivem finanční krize opět propadl.
Nečas v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce upozornil, že úvaha o zvýšení nepřímých daní je jeho osobní názor. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl.
Mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Tyto daně mají největší podíl na plnění státního rozpočtu. Sněmovna minulý týden schválila v prvním čtení vládní návrh úpravy DPH. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná. Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu.
Slova ministra financí Kalouska souzní s vyjádřením premiéra Nečase. Ten uvedl, že by prosazoval rychlejší snižování schodků veřejných financí. Cestou k tomu by mohlo podle něj být dočasné zvýšení nepřímých daní, uvedl v rovině svého osobního názoru. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl. "Ty schodky směrem k vyrovnaným rozpočtům snižovat ještě razantněji, než je teď v konvergenčním plánu, prostě proto, abychom se vyhnuli jakékoliv úvaze, že bychom se mohli stát součástí nějakého dominového efektu, který by postupně do sebe nabíral další země," uvedl Nečas. Podle Sobotky by zrychlení škrtů mělo na ekonomiku negativní vliv. "Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu," uvedl šéf ČSSD.
O případném zvyšování nepřímých daní je Nečas v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. "Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů," uvedl premiér jako možnost. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka by naproti tomu podporoval spíše progresi ve zdanění občanů a vyšší zdanění firem. "Zvyšování nepřímých daní, to musíme skutečně odmítnout jako sociální demokracie, protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně- a nízkopříjmových domácností," řekl Sobotka.
Vládou schválený konvergenční program počítá s deficitem veřejných financí pro příští rok ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu, pro rok 2013 s deficitem 2,9 procenta HDP a pro rok 2014 s deficitem 1,9 procenta HDP. Pro letošek předpokládá ministerstvo financí deficit 4,2 procenta; loni činil 4,7 procenta HDP.