Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se v pondělí dohodli na uvalení dalších sankcí vůči Bělorusku, informují agentury AFP a Reuters. Unie zmrazí majetek tří společností blízkých autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Je to poprvé, co se evropská "sedmadvacítka" sankcemi zaměřila na běloruský obchodní sektor. Restriktivní opatření se vztahují na Lukašenkova ekonomického poradce Vladimira Peftieva a jeho tři společnosti – zbrojovku Beltechexport, telekomunikačního operátora Beltelecom a marketingovou firmu Sport-Pari.
"(Lukašenko) si musí vybrat cestu vedoucí buď k demokracii, nebo do Haagu," napsal na svém účtu na Twitteru polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski s odkazem na Mezinárodní trestní soud.
Kromě Peftieva a jeho firem přibylo na "černé listině" ještě několik dalších podnikatelů. Nové sankce mají zvýšit finanční tlak na běloruskou vládu.
Zákaz vstupu na území EU a zmrazení finančních prostředků a dalších aktiv se již týká 188 lidí a firem, jejichž jména na seznamu figurují. Jsou mezi nimi i nejbližší Lukašenkovi spolupracovníci a řada soudců.
Pod palbu kritiky se Bělorusko dostalo za věznění opozice a násilné potlačování protestů po loňských prezidentských volbách. To odsoudily Spojené státy, Evropská unie i Rada OSN pro lidská práva.
Běloruské soudy poslaly v poslední době do vězení desítky opozičníků. Jejich vůdce Andrej Sannikov dostal 14. května trest pěti let odnětí svobody za to, že po loňských prezidentských volbách svolával do ulic Minsku demonstranty.
O několik dní později poslal Lukašenkův režim za mříže na 6,5 roku dva prezidentské kandidáty Nikolaje Statkeviče a Dmitrije Usse za organizaci masových protestů v den prezidentských voleb.
Prezidentské volby v Bělorusku se konaly loni 19. prosince. Do ulic běloruského hlavního města tehdy vyšly desítky tisíc lidí, kteří chtěli vyjádřit nesouhlas s vítězstvím autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Na 600 z nich skončilo za mřížemi, většinu režim později propustil.
Lukašenko vládne bývalé sovětské republice od roku 1994.