Evropské i americké banky, které představují nejvyšší systematické riziko, budou muset udržovat vyšší úroveň kapitálu nad rámec všeobecné hranice, plánuje Basilejský výbor. Zatímco minimální poměr bankovního kapitálu stanovený v rámci nového globálního regulačního konceptu Basel III je 7 procent, kapitálový polštář nejvýznamnějších věřitelů bude muset být podle posledních návrhů až o tři procenta objemnější. Podle analytiků Morgan Stanley by tlak tohoto dodatečného opatření měl dolehnout nejvíce na britskou HSBC, americkou Citigroup, německou Deutsche Bank a francouzskou BNP Paribas.
Požadavek na dodatečnou kapitálovou rezervu ve výši 1 až 3 procenta má být stanoven na základě velikosti rizika neblahých důsledků potenciálních potíží banky na celý finanční systém potažmo ekonomiku. Tři až 3,5 procenta kapitálu navíc pak mají být nuceny držet banky s největším vlivem, nesoucí tudíž největší systematické riziko. Rada pro finanční stabilitu (FSB) zatím žádný seznam bank, jichž se má dodatečné opatření týkat, nezveřejnila.
Banky by mohly být podle stanovené míry rizika rozděleny do několika kategorií, přičemž ta nejvyšší, s požadavkem dodatečných tří procent, zpočátku může zůstat bez zástupce. Částečně by tak mohlo jít o cíl odradit banky od akvizic, domnívají se analytici Morgan Stanley. Zhruba 2,5 % kapitálu navíc možná bude muset zadržet Bank of America, JPMorgan, Barclays nebo Royal Bank of Scotland, uvedli zástupci Morgan Stanley ve zprávě klientům. O něco menšímu tlaku spojenému s požadavkem zhruba 2 % kapitálu navíc nad stanovenou 7% hranici by mohly čelit švýcarské UBS, Credit Suisse, americká Goldman Sachs a francouzská Société Générale. Za nejklíčovější však Morgan Stanley považuje již zmíněné HSBC, Citigroup, DB a BNP.
„Mnoho z top 25 bank by mohlo naplnit stanovené standardy v dalších třech až pěti letech, ovšem na úkor výplaty dividend, zisků nebo, s vážnými důsledky, na úkor agresivnějšího snižování finanční páky,“ říká analytik banky. Poslední možnost je podle nás hlavní hrozbou pro ekonomické oživení a naše očekávání ziskovosti, dodává.
Svou roli začíná hrát také regulace na národní úrovni. Ve Švýcarsku již největší banky podléhají požadavku 10% kapitálové rezervy, dalších devět procent pak UBS a Credit Suisse drží ve formě hybridního dluhu (tzv. podmíněný kapitál). Zavedení nadstandardních pravidel je pravděpodobné také v Británii, kde se hovoří celkem až o 15 procentech, a skandinávských zemích. Místní regulátoři se přísnějšími pravidly vypořádávají s větším vlivem tamních bank na hospodářství či vyšším tržním podílem věřitelů. Striktnější podmínky tak bude muset například splnit britská Lloyds, ačkoli se nevejde do cílové pětadvacetičlenné skupiny.
Rada pro finanční stabilitu, která sdružuje zástupce ministerstev financí, regulačních entit a centrálních bank skupiny zemí G20, vznesla vloni k Basilejskému výboru požadavek mimořádných pravidel pro instituce, které lze označit za „too-big-to-fail“. Jejich podoba by měla být známa před listopadovým zasedáním G20, pravděpodobně po setkání FSB 18. července. Analytici Mezinárodního měnového fondu varovali, že požadavek 1-3 % kapitálu navíc není dostatečný a měl by být výrazně vyšší, banky však upozorňují, že zpřísnění regulace se kumulativně odrazí do ekonomiky.
Podle Morgan Stanley budou regulátoři tolerovat „postiženým“ bankám jakési přechodné období ke „vstřebání“ kapitálových pravidel, z pohledu trhu však bude rok 2013, kdy by měly být požadavky uvedeny v platnost, jakými testem zdraví bank. Jedním z důsledků pak podle MS bude nižší výplata dividend a omezení zpětného odkupu akcií.
Zatím není jasné, zda by dodatečné navýšení kapitálu mělo zahrnovat jeho nejčistší formu (tedy „common equity“), nebo bude částečně přípustná hybridní forma dluhu (formou tzv. „CoCo bonds“).
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, S&P)