Čínské akcie se v minulosti obchodovaly s diskontem, který obvykle dosahoval 20 – 30 %. Pokud ale asijská krize v 90. letech víru ve vyšší rizikovost čínských akcií podpořila, krize roku 2007 ji možná oslabila. Společnosti na několika velkých rozvíjejících se trzích se tak dnes obchodují s prémií. Nabízí se tudíž důležitá otázka: Změnily se společnosti samotné, či jen vnímání investorů?
Pokud současné valuace odrážejí očekávání budoucího růstu a návratnosti, měly by existovat pádné důvody k domněnce, že krize zlepšila výkonnost obchodovaných firem v rozvíjejících se ekonomikách. Valuační prémie jsou přitom nejvíce patrné v Číně, existují však rovněž v Brazílii, Indii a Rusku. V minulosti byl rozdíl v tržních násobcích dán tím, že firmy v rozvíjejících se ekonomikách sice dosahovaly vyššího růstu, návratnost jejich kapitálu ale byla nižší. Návratnost vlastního jmění čínských firem byla například asi o 6 procentních bodů pod návratností v USA. Tento rozdíl odpovídá PE násobku nižšímu o 20 %; pokud vezmeme do úvahy vyšší růst, stále by tento násobek měl být v případě firem v rozvíjejících se ekonomikách o 10 – 15 % nižší.
Společnosti v rozvíjejících se ekonomikách mají stále méně průhledné finanční výkazy a horší vedení, tyto ekonomiky ale mají také méně rizikový bankovní systém a tamní vlády nemusely poskytovat podporu průmyslovým podnikům. Spolu s vidinou vyššího růstu a nižších produkčních nákladů to znamená, že některé rozvíjející se trhy jsou dnes ve srovnání se západními ekonomikami vnímány jako méně rizikové. V Číně tak dnes dosahují valuační prémie 20 – 30 %, po úpravě o strukturu průmyslových odvětví je tato prémie ještě vyšší.
Pokud je ale tato valuace oprávněná, čínské firmy musí dosáhnout výrazného zlepšení ziskovosti. V posledních deseti letech k tomu ovšem nedošlo. Pokud k tomu nedojde ani v budoucnu, jsou vysoké ceny sázkou na růst. Mezera mezi očekávaným růstem USA a Číny ale dnes leží zhruba na stejné úrovni jako před recesí. Investoři však zřejmě stále věří tomu, že čínské firmy budou schopny zlepšit své výsledky natolik, že to ospravedlní současné ceny jejich akcií. Mohlo by se tak stát díky vyšší M&A aktivitě. Klíčovou roli při zlepšování výsledků ale musí hrát právě investoři a akcionáři. Vláda již nyní tlačí na státní podniky, aby zlepšily svou návratnost kapitálu – ta se obvykle nachází hluboko pod úrovní dosahovanou v soukromém sektoru. Pokud je však kapitál volně dostupný a velikost firmy určuje důležitost managementu ve společnosti, je motivace k disciplinovanému užívání kapitálu slabá.
(Zdroj: McKinsey)