Řecko se s inspektory Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu dohodlo na plánu úsporných opatření, uvedly zdroje Reuters. Euro z úrovní až u 1,4130 USD/EUR posílilo na nynějších 1,4270 USD/EUR. Za novou pomoc vláda v Aténách přislíbila další zvýšení daní a výdajové škrty.
"Máme dohodu," řekl jeden ze zdrojů, na který se Reuters odvolává. Další zdroj blízký jednání upřesnil, že v průběhu pátku se ještě budou muset dojednat některé technické záležitosti.
Nový řecký ministr financí Evangelos Venizelos oznámil, že tamní socialistická vláda sníží minimální zdanitelný příjem na 8000 eur ročně, zvýší daň z topného oleje a zavede jednorázový poplatek ze solidarity. Ten by se měl pohybovat od jednoho do pěti procent příjmu. Celkově má země během pěti let ušetřit 28 miliard eur. Plán řecké vlády počítá s vyššími daněmi - zvýší se zejména majetková daň, s privatizací státních podniků a služeb, s propouštěním ve státním i veřejném sektoru a s omezením sociálních dávek. V období let 2012 až 2015 by měl posílit rozpočet o 28,5 miliardy eur. S úsporami kalkuluje vláda už v letošním roce.
Dalších 50 miliard má řecká vláda získat privatizací státních holdingů. Privatizace mají být zahájeny hned po souhlasu parlamentu
Euro těsně po zprávě reagovalo prudkým růstem. Včerejší ztrátu tak snížilo na procento, následovalo umazávání ztrát na Wall Street.
Eurozóna se chce na novém záchranném programu pro Řecko dohodnout nejpozději na začátku července, vyplývá z prohlášení lídrů eurozóny, na němž se shodli na summitu Evropské unie v Bruselu.
Nový záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur a zástupci EU a MMF o něm teprve začínají jednat. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. "(Šéfové států a vlád) potvrdili, že budou usilovat o dobrovolné zapojení soukromého sektoru," uvádí prohlášení.
Komise dále navrhla, aby Řekové rychleji získávali peníze z unijních fondů. "Summit EU podporuje všechny snahy zvýšit řeckou kapacitu přijímat peníze z unijních fondů, které mají podpořit hospodářský růst a zaměstnanost," uvádí prohlášení. Brusel tak například řecké vládě povolil, aby peníze z takzvaného evropského sociálního fondu mohla použít i na vypořádání se s rostoucí nezaměstnaností, přičemž unijní peníze jsou v tomto případě běžně určeny zejména na vzdělávací programy.
Lídři eurozóny nicméně v prohlášení kritizují řeckou opozici, která z velké části nehodlá plánovaná úsporná opatření řecké vlády podpořit. "Vzhledem k délce, rozsahu a povaze nutných reforem je národní jednota nezbytným předpokladem k úspěchu," zní také jako závěr Summitu.
Pokud by se současné vládě premiéra Jorgose Papandrea nepodařilo úsporná opatření prosadit, Řecko by nedostalo nutnou finanční pomoc od mezinárodního společenství, a zhruba v polovině července by mu došla hotovost. Země by tak definitivně zbankrotovala.
Bankrot Řecka by byl zřejmě vhodnější cestou, než další nalévání finanční pomoci Aténám. V Bruselu to řekl premiér Petr Nečas. Praha se během dnešního summitu EU podle něj klonila pro povinné zapojení soukromého sektoru do další pomoci, i když nakonec bude dobrovolné. Zatím se také nerozhodlo, z jakých fondů půjde další záchranný balík - zda jen z fondu eurozóny, jak prosazuje i ČR, nebo částečně i z celounijního.
Podle tuzemského premiéra Nečase je vhodnější restrukturalizace dluhu, než další nalévání peněz. "Restrukturalizace řeckého dluhu je zřejmě vhodnější cestou a je skutečně reálnou otázkou, nakolik odkládání tohoto problému.
Podle Nečase je nyní třeba vyčkat, zda Atény schválí úspory, k nimž se při vyjednávání o první pomoci partnerům zavázalo. To se má stát do konce června. Pak bude možné rozhodnout o dalším postupu. ČR každopádně nechce, aby se do případné pomoci zapojit i Evropský mechanismus finanční stability (EFSM), do něhož je zapojena celá EU včetně ČR, a nikoli jen eurozóna.
"Musím říci, že na rozhodování o finanční pomoci Řecku se Česká republika podobně jako další země, které nejsou členy eurozóny, nijak nepodílela, čili by by bylo velmi neobvyklé, kdyby teď ty finanční prostředky, které jsou přes unijní rozpočet, byly čerpány dále na tuto věc," uvedl Nečas.
O tom, zda se použije i EFSM, se zatím nerozhodlo. Spolu s ČR se proti jeho využití na večerním jednání postavila Británie. "Pro nás je důležité, aby nadále čeští daňoví poplatníci zůstali ochráněni od těchto dalších dodatečných nároků," řekl Nečas s tím, že o všem se ještě ale bude jednat. „Klíčové teď bude, zda Řecko prokáže vůli provést některé změny, to se rozhodně v následujících dnech nebo týdnech," řekl Nečas na dotaz, zda lídři dohodli nějaké podrobnosti k chystanému druhému záchrannému balíku pro Řecko. "Většinou se očekává, že tím klíčovým nástrojem bude nástroj, který je z eurozóny, tedy EFSF," nastínil.
„My jsme přesvědčeni, že by měl být zahrnut i soukromý sektor do těchto restrukturalizačních kroků. Jsme přesvědčeni, že by to mělo být povinně. Zatím to vypadá, že jediná šance bude dělat tak dobrovolně, ale před tím problémem se neuteče," řekl také premiér českým novinářům k plánovanému zapojení soukromého sektoru.
Ministr financí Miroslav Kalousek včera dokonce uvedl, že Řecko v bankrotu už je. "V tuhle chvíli už začala restrukturalizace dluhů Řecka, jinými slovy, státní řecký bankrot. Jde o to, jak to proběhne, v jakém čase, s jakými náklady a to, co je důležité - s jakou nákazou, jestli ta skutečnost také znervózní finanční trhy tak, že začne mít své problémy i Španělsko, Itálie a celá řada jiných zemí. Tady opravdu jsou efekty, které nedokážeme dohlédnout," řekl ministr Rádiu Impuls.
(Zdroj: čtk, Reuters, ČT, Bloomberg)