Francouzské a zřejmě i německé banky smění 70% řeckého dluhu, rakouské čekají pokles zisku kvůli bankovní dani. BIS tlačí na více kapitálu

Vícero zpráv, které tlačí dolů akcie bank v Evropě, přichází z basilejského výboru, Francie i rakouské centrální banky. Francouzský prezident oznámil, že tamní banky, mezi které patří také matka tuzemské Komerční banky, Societe Generale, připravují plán, který umožní prodloužení splatnosti zhruba 70 procent drženého dluhu se splatnostmi do roku 2014. Plán předpokládá, že banky reinvestují výnos ze splatných dluhopisů do nových papírů se splatností minimálně 30 let. Sarkozy znovu zdůraznil, že spoluúčast bank je na dobrovolné bázi. „Pokud by tomu tak nebylo, bylo by to chápáno jako selhání dluhu s katastrofálními následky,“ uvedl francouzský prezident s tím, že doufá, že další země budou následovat krok Francie v podobné rovině. Podle zdrojů z odvětví francouzský návrh studují německé banky a zřejmě zareagují shodným způsobem. Pro řecko jsou Francie a Německo klíčovými věřiteli, podle odhadů „odrolují“ zemi nejméně 30 miliard eur blízce splatného dluhu.

Rakouská centrální banka přinesla zprávu, podle které tamní banky, mezi které patří také skupina Erste Group, počítají letos s poklesem ziskovosti u domácích, tedy rakouských, aktivit. Důvodem je podle centrální banky zavedená bankovní daň, která si vyžádá vyšší náklady, než kolik bude činit zlepšení rezerv na špatné úvěry. Erste tak po pátečním výrazném 3% poklesu pokračuje i dnes ve ztrátách a poklesem až o 1,6 % se titul dostává pod 800korunovou hladinu, které se snaží udržet.

Celkově na bankovní sektor pak tlačí zprávy z basilejského výboru. Z víkendových jednání vyplul návrh, podle kterého velké banky budou muset počítat s extra kapitálovým polštářem v závislosti na své velikosti a postavení ve finančním systému. "Dodatečný kapitálový polštář ke krytí ztrát bude vyžadován v rozsahu 1 až 2,5 procenta  v závislosti na velikosti a systémovém postavení banky. V případě, že banka významně postoupí ve své velikosti, bude zatížena na celkových 3,5 procenta dodatečného požadavku," je závěrem víkendového jednání BIS. Plán, který se bude realizovat mezi lednem 2016 a koncem roku 2018, vyžaduje listopadové schválení zeměmi G20.