Zadluženému Řecku, které potřebuje další finanční pomoc na splátky dluhů, nové půjčky podle prezidenta Václava Klause nepomohou. Za nynější finanční problémy si však nemohou jen samy Atény, zodpovědnost má také eurozóna, prohlásil dnes Klaus v Bratislavě po setkání se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem. Slovenská hlava státu naopak nový úvěr Aténám podporuje, stejně jako vláda premiérky Ivety Radičové, jeho poskytnutí ale podmiňuje splněním několika požadavků.
Představitelé Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v uplynulých dnech dali opakovaně najevo, že Řecko musí schválit balík úsporných opatření, aby dostalo další část dohodnuté finanční pomoci. O novém plánu úspor řečtí poslanci jednají v tomto týdnu.
"Řekněme si naprosto bez obalu, místo neutrálního slova pomoc, že půjčky, tedy něco, co se musí splácet, Řecku nepomohou. Dárky eventuálně mohou dočasně pomoci," řekl Klaus. Pomoc Aténám prezident neodmítá, ale půjčku nepovažuje za takovou formu pomoci, kterou Řecko potřebuje.
Atény se loni v květnu dohodly na záchranném úvěru v hodnotě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) od EU a MMF. Nyní ale potřebují další půjčku v podobném rozsahu, aby mohly dostát svým finančním závazkům do konce roku 2014, kdy doufají v návrat na kapitálové trhy. "Loňská půjčka Řecku v hodnotě 110 miliard eur s nabíhajícími nemalými úroky je něco, co je (...) tak evidentně nesplatitelné," soudí Klaus.
Odpovědnost za nynější finanční situaci Řecka má podle českého prezidenta také eurozóna, která v minulosti Atény mezi země platící eurem přijala. "Já nejsem ten, který by vinil Řecko. Já si nemyslím, že to, že Řecko bylo přijato do eura, způsobili Řekové. To způsobili ti, kteří Řeky do eurosystému přijali a v tomto smyslu nějaká zodpovědnost na straně zemí eurozóny a vůbec zemí Evropské unie je," podotkl Klaus, který je dlouhodobým kritikem eura.
Slovenský prezident naopak plány na další půjčky Řecku podporuje. Gašparovič souhlasí i s postupem slovenské vlády, která pomoc Aténám podmiňuje účastí soukromého sektoru na řešení řeckých finančních problémů a dalšími úspornými opatřenými.
Slovenská vládní koalice však v názoru na podporu Řekům není jednotná, výhrady má druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS), podle které by Řecko mělo zkrachovat. SaS rovněž odmítá zvýšení objemu peněz v záchranném fondu EFSF a vznik jeho nástupce ESM. Slovensko loni jako jediná země eurozóny odmítla poskytnout Aténám bilaterální půjčku.
"Řecko de facto bankrotuje a země eurozóny jen hledají způsoby, jak minimalizovat dopady a odvrátit přenesení nákazy do dalších zemí," prohlásila tuto sobotu v rozhlase slovenská premiérka Radičová. Radičová agentuře Reuters už v květnu řekla, že restrukturalizace řeckého dluhu je nevyhnutelná, aby se země mohla vyrovnat s narůstajícím dluhem.
Juergen Stark z Evropské centrální banky v pátek prohlásil, že řecký záchranný balík nabízený Aténám je poslední šancí v jeho dluhové krizi a tento záchranný program nemůže pokračovat donekonečna. Řecký bankrot by vedl k chaosu, proto by měl parlament v Aténách splnit své sliby a prosadit úsporná opatření, uvedl v sobotu člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Yves Mersch.
(Zdroj: čtk, mediafax, Bloomberg, AP)