Pokud by se na Evropu přenesla nákaza řeckou dluhovou krizí, mělo by to horší důsledky než dopad krachu americké banky Lehman Brothers ze září 2008. Řekl to dnes šéf největší německé banky Josef Ackermann. Německé banky nyní s vládními činiteli jednají o tom, jak by mohly přispět k novému záchrannému balíku pro Řecko.
"Pokud by to bylo jen Řecko, už tak by to bylo velké. Pokud se ale do toho dostanou prostřednictvím nákazy další země, mohlo by to být větší než Lehman," řekl Ackermann agentuře Reuters při bankovní konferenci ve Frankfurtu. Podobně se před ním vyjádřil představitel Evropské centrální banky Jürgen Stark. Krach Lehman Brothers spustil na podzim 2008 hlubokou globální finanční krizi.
Francouzské banky, které drží řecké dluhopisy za zhruba 15 miliard eur, sjednaly předběžnou dohody, podle níž budou do roku 2014 reinvestovat 70 procent z postupně splácených řeckých dluhopisů do nových s předem určenými úroky a se splatností až 30 let. O podobném řešení nyní jednají se spolkovým ministerstvem financí německé banky.
Podle zdrojů z EU jsou jednání s bankami záměrně decentralizována, aby nevzniklo podezření na celoevropskou dohodu, která by zaváněla vynucováním. Jakoukoli známku nedobrovolnosti takové dohody by ratingové agentury hodnotily jako "kreditní událost", to znamená přiznání platební neschopnosti Řecka.
Ackermann jakožto předseda Institutu mezinárodních financí (IIF), což je seskupení globálních bank, uznal nutnost dohody, varoval však před přílišným spěchem. "Političtí lídři čekají řešen do konce týdne, my bychom ale spěchat neměli. Je důležité dosáhnout dobrého řešení," řekl.
Příspěvek soukromých věřitelů Řecka by měl být klíčem k tomu, aby se země eurozóny během léta dohodly na novém záchranném programu pro předluženou zemi do roku 2014. Bez něj by Řecku hrozil bankrot, protože se příští rok nebude moci vrátit na kapitálové trhy, jak to předpokládal první záchranný plán z loňského roku.