Matt Yglesias poukazuje na neuvěřitelné oživení švédské ekonomiky a na agresivní monetární politiku, která při něm hrála roli. Švédská centrální banka zvýšila velikost své rozvahy na 25 % (Fed na 15 %). Stanovila explicitní inflační cíl a jasně ho sdělila veřejnosti, na nadbytečné rezervy uvalila negativní sazby. Švédsko se nebálo ani oslabení své měny. Všechny tyto kroky by ve Spojených státech vyděsily všechny, kteří argumentují pro krytí dolaru zlatem. Ti by ale měli zvážit přínos, který politika Riksbank má: Nižší nezaměstnanost, vyšší reálný růst a méně lidského utrpení. Pokud někdo o pozitivech agresivní monetární politiky stále pochybuje, ať se podívá na vývoj nominálních výdajů ve Švédsku (první graf) a ve Spojených státech (druhý graf): Nominální výdaje v obou zemích prudce klesly, jen ve Švédsku však došlo k jejich silnému oživení a nyní jsou zpět na trendové úrovni. Téměř se zdá, že Riksbank má cíl ve formě nominálního HDP. Dovoluji si proto následující návrh: Všichni noví představitelé Fedu projdou šestiměsíční stáží v Riksbank. Zdroj: Blog Davida Beckwortha