Finové se zdráhají s finanční pomoci Řekům, tu podmiňují hmotnou zárukou ze strany Atén. Souhlasný postoj zastává i slovenský ministr financí Mikloš. Podle jeho českého protějšku Miroslava Kalouska není takové řešení jednoznačné a spíše by mohlo přinést komplikace.
Některé země tvrdě na poradách ministrů financí eurozóny vyžadují hmotné záruky, kterými by Řecko ručilo za pomoc ze strany EU, potvrdil HN český ministr financí Miroslav Kalousek.
Poslední vývoj kolem zadluženého Řecka totiž v úterý přinesl prohlášení finské ministryně financí Jutty Urpilainenové, aby Atény za finanční pomoc poskytly hmotné záruky například ve formě středomořských ostrovů či nemovitostí. Finská ministryně naznačila, že jinak Finsko zablokuje další pomoc Řecku.
Kalousek HN potvrdil, že na poradách ministrů financí se podobné návrhy ozývají. Finské požadavky na záruky podporuje například i slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Podle Kalouska však jde o dvousečnou zbraň, která by celou situaci spíše zkomplikovala. „Produkty bez zástavy se okamžitě zdraží oproti produktům se zástavou. Každá rada je tady drahá a dobré řešení neexistuje. Z mého pohledu je to tak trochu Pandořina skříňka,“ říká Kalousek.
Urpilainenová uvedla, že pokud by pomoc Řecku, jejíž objem se opět bude pohybovat kolem 100 miliard eur, byla poskytnuta bez jasných podmínek a záruk, mohlo by to vytvořit nebezpečný precedens.
Jako záruku by podle Finů mohli Řekové použít středomořské ostrovy, nemovitosti či podíly ve státních firmách. "Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku," řekla ministryně podle NewsroomFinland. Citovala odhad, podle kterého má tento majetek řeckého státu hodnotu kolem 300 miliard eur.
Urpilainenová navrhla, že by Řecko mohlo vyčlenit část státního majetku do holdingu, jehož akcie by sloužily jako záruka.
Finsko je pro případnou další pomoc Řecku, která by podle odhadů měla významně přesáhnout 100 miliard eur, klíčovou zemí. Je totiž jenom jedním ze šesti států, jež se mohou chlubit nejlepším možným ratingem AAA.
Ministři financí eurozóny minulý týden odsouhlasili poskytnutí 12 miliard eur Řecku. Jde o část loni slíbené pomoci, bez níž by země do poloviny července zkrachovala. Nyní má tedy Řecko čas, aby pokračovalo v navržených reformách. O další části pomoci by mělo být jasno do půli září. Zároveň probíhají jednání o druhém záchranném balíku, na kterém by se podíleli i soukromí investoři.
Související články na IHNED.cz
Finsko hrozí, že zablokuje pomoc Řecku. Chce hmotné záruky, třeba i ostrovy
Ve finských volbách zvítězili konzervativci. Senzací ale jsou euroskeptičtí Praví Finové
Komentář Tomáše Sedláčka: Prodej ostrovů, aneb všichni jsme Řekové