Inflace v Číně vystoupala v červnu na tříleté maximum, především pod tlakem pokračujícího zdražování potravin. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen akcelerovala na 6,4 procenta z květnového tempa 5,5 procenta, a byla tak nejvyšší od června 2008, oznámil čínský statistický úřad. Ekonomové v anketě Bloomberg očekávali růst na 6,2 procenta. Tempo růstu zrychlily také ceny výrobců a to na červnových 7,1 % z předchozích 6,8 % při očekávání růstu jen na 6,9 %.
Politicky citlivé ceny potravin zrychlily meziroční tempo růstu na 14,4 procenta z květnových 11,7 procenta, což výrazně překročilo očekávání ekonomů. Ti však předpokládají, že vzhledem k zastavení růstu světových cen potravin a ropy se zmírní i čínská inflace, a většina z nich čeká, že čínská centrální banka v boji proti inflaci letos zvýší úrokové sazby už jen jednou. Tento týden banka zvýšila sazby potřetí v letošním roce.
Nejvíce k růstu cen potravin přispělo vepřové, které meziročně zdražilo o více než 57 procent. Vejce zdražila o 23 procent. Ceny potravin jsou v Číně politicky velmi důležité, protože jejich růst dopadá hlavně na chudé na venkově. Ti stále tvoří největší část obyvatelstva a pro komunistickou vládu odsud hrozí nebezpečí sociálních nepokojů.
Obavy mezi analytiky nicméně vyvolává skutečnost, že inflační tlaky se šíří i mimo sektor potravin a zdražuje i spotřební zboží a nemovitosti. Inflace bez zahrnutí potravin vzrostla v červnu na tři procenta, což byl největší nárůst od roku 2002, kdy začala Čína zveřejňovat cenové statistiky podle současné metody.
Údaje o čínské inflaci v poslední době pozorně sledují globální investoři, protože jim signalizují směr dalšího vývoje druhé největší ekonomiky světa. Čínská vláda si pro letošní rok vytyčila jako prioritu boj s inflací a centrální banka od října zvýšila pětkrát úrokové sazby a devětkrát povinné rezervy komerčních bank. Snahy o zmírnění inflace ale mohou vést ke zpomalení tempa ekonomického růstu, což může pocítit i zbytek světa.
Někteří ekonomové považují červnový růst inflace za maximum v tomto cyklu a s dalším zpřísňováním protiinflačních opatření nepočítají. Poukazují na dvouciferný pokles cen ropy v posledních dvou měsících a stabilizaci cen většiny základních potravin.
Analytici připomínají také nynější útlum americké ekonomiky ilustrovaný páteční nečekaně slabou zprávou z trhu práce. Americká centrální banka tak v dohledné době nebude přitvrzovat měnovou politiku a přílišný růst úroků v Číně by jen zvýšil destabilizující příliv krátkodobých investic.
"Je to velmi pravděpodobně z hlediska růstu spotřebitelských cen maximum," komentoval pro agenturu Reuters červnový vývoj inflace analytik pekingské pobočky Citigroup Ken Peng. "Domnívám se, že popudy k dalšímu přitvrzování měnové politiky jsou hodně slabé," dodal. "Centrální banka může zvýšit úrokové sazby ještě jednou ve třetím čtvrtletí," řekl ekonom Cui Yong. Minulý měsíc čínský premiér Wen Ťia-pao naznačil, že Čína se snaží plnit čtyři procenta inflačního cíle v letošním roce. Premiér očekává, že úrokové sazby porostou dále, i když ekonomický růst zpomaluje.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, mediafax)