Nejstarší českou dálnici čeká masivní rekonstrukce. Komunikace se po čtyřech desetiletích provozu přiblížila maximální hranici životnosti. Peníze na modernizaci tuzemské páteřní komunikace ministerstvo nejspíš získá přesunutím evropských peněz původně určených pro dálnici D8. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. První 21 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se pro motoristy otevřel 12. července 1971.
"Dostali jsme se na konec životnosti D1 ne kapacitou, ale životností povrchu," řekl ČTK Ptačinský. Komunikaci proto v nejbližší době čeká modernizace a kompletní výměna povrchu.
Oprava zhruba 160 kilometrů bude podle mluvčího trvat deset let. Dálnice se bude rekonstruovat po částech, po jednotlivých úsecích od sjezdu ke sjezdu. Celková uzavírka není možná kvůli absenci jediné vhodné objízdné trasy po silnici R35 z Hradce Králové do Olomouce.
Nejvíce poškozené úseky by podle Ptačinského mohly být opravené do tří let. Existuje pět úseků, u kterých ministerstvo nepředpokládá komplikace se získáním stavebního povolení. U tří z nich se nyní pracuje na stavební dokumentaci, která by na podzim měla být hotová. Se stavebními pracemi by se tak mohlo v ideálním případě začít napřesrok v průběhu léta, doplnil mluvčí.
Peníze na modernizaci dálnice D1 by se podle Martina Nováka z tiskového oddělení ministerstva dopravy měly převést z evropských dotací původně určených pro dálnici D8. Podle Ptačinského je D8 příkladem stavby, která je už mimo kontrolu ministerstva. Proti stavbě v současnosti existuje 18 žalob. Přitom pokud by stát chtěl stavbu dokončit v termínu, aby ji mohl zpětně financovat z evropských peněz, muselo by se s pracemi začít nejpozději v polovině příštího roku.
Dálnice D1 dostane při rekonstrukci kromě nového povrchu nový systém odvodnění a bezpečnostní prvky, jako jsou modernější svodidla a bezpečnější sjezdy. S rozšířením dálnice do tří pruhů po celé délce se ale zatím nepočítá. Podle profesora dopravní fakulty ČVUT Petra Moose by ovšem takovéto rozšíření v budoucnu umožnilo opravy komunikace bez většího omezování provozu.
Výstavba současné D1 začala v září 1967 "pražským" úsekem Spořilov - Čestlice. Po desetiletích tak došly naplnění plány na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které přerušila druhá světová válka a následně zmrazila poválečná politická situace. Stavba dálnice D1 byla totiž schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou.
Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. V roce 1963 schválila vláda koncepci dlouhodobého rozvoje silniční a dálniční sítě, která měla mít celkem 1711 km (včetně Slovenska). Páteří byla právě dálnice D1 v délce 712 km, která na rozdíl od dneška měla od Brna pokračovat přes Uherské Hradiště na Slovensko až do Košic.
Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní také budovaná D47 spojující Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem tak D1 bude dlouhá 377 km.